Hlavní obsah

Holandská dominanta v české krajině: Víte, kde u nás najdete ty nejhezčí větrné mlýny?

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Reklama

Větrné mlýny jsou typické pro holandskou krajinu, ani v Česku o ně ale není nouze. Nadšenci do historie některým z nich navrátili původní háv, v mnohých se můžete i přiučit, jak kdysi mlýny pracovaly a co se v nich odehrávalo. Kam se vydat na výlet za poučením i romantikou?

Článek

Spojte výlet českou krajinou s poznáváním technických památek v podobě větrných mlýnů. Najdete je v moravských vískách, na kopcích i uprostřed historických měst. Některé z nich jsou opět funkční a tak můžete chvíli odpočívat a poslouchat klapání lopatek. Mnohé mlýny dnes nejsou přístupné, některé dokonce slouží k bydlení, jejich architekturou se ale můžete dostatečně pokochat i zvenku.

Vrátno: romantická kulisa pro vaši svatbu

V Česku můžete narazit na dva typy mlýnů. První se nazývá mlýn holandského typu. Jde většinou o kamennou kruhovou stavbu, která má pevný základ a otočnou jen střechu s vrtulí. Ukázkou takového typu je mlýn u obce Vrátno nedaleko Mšena. Postaven byl v roce 1870, nedávno prošel citlivou rekonstrukcí. Prohlédnout si ho můžete jen zvenku, veřejnosti není přístupný, ale je možné si ho pronajmout jako místo na svatbu. Kolem se rozprostírá malebná krajina Kokořínska, užijete si i výhled na panorama Trosek.

Foto: Profimedia.cz

Ve mlýně se mlelo naposledy v roce 1923, poté byl opuštěný a chátralFoto: Profimedia.cz

Klobouky u Brna: smutná připomínka války

Druhým typem větrných mlýnů u nás jsou mlýny sloupové nebo též německé. Jde o dřevěnou konstrukci na pevném taktéž dřevěném sloupu, která se podle směru větru natáčela celá. Ukázku německého typu mlýnu si můžete prohlédnout například v Kloboukách u Brna. Kdysi jich tu stávalo dokonce osm, poslední z nich, už od roku 1938 chráněný jako historická památka, vzal za své v roce 1945, kdy byl při osvobozování města zasažen a vyhořel do základů. Místním ale technická dominanta chyběla, a tak v 80. letech sehnali podobný, zrenovovali ho a vystavili na původním místě historického mlýnu. Kloboucký mlýn se pyšní kompletním vnitřním vybavením i tím, že je plně funkční. Od května do konce září je přístupný o sobotách a nedělích.

Foto: Profimedia.cz

V Kloboukách mají jeden z mála větrných mlýnů, který je plně funkční, což si můžete užít během exkurzíFoto: Profimedia.cz

Ruprechtov: přenocujte pod unikátní turbínou

K mlýnům holandského typu patří i větrný mlýn v Ruprechtově na Vyškovsku z roku 1873, na první pohled se ale liší. Obdivovatelům technických památek se zde naskytne příležitost spatřit místo klasických lopatek na jeho střeše Halladayovu turbínu, dvoutunový stroj, který se otáčí ve výšce 16 metrů nad zemí. Turbína je typická spíše pro Ameriku, v Česku i Evropě vůbec patří mezi unikáty. Stavbu v dobré dostupnosti od Moravského krasu si můžete od května do konce září pronajmout jako prázdninový objekt.

Foto: Profimedia.cz

I zdejší mlýn měl původně klasické dřevěné kolo s lopatami, strhla ho ale vichřice a při rekonstrukci se majitel rozhodl pro v Evropě nevídanou technickou novinku v podobě větrné turbínyFoto: Profimedia.cz

Bukovanský mlýn: Slovácko všemi smysly

Z daleka viditelná dominanta nad obcí Bukovany nedaleko Kyjova připomíná folklor moravského Slovácka. Kamenný Bukovanský mlýn obklopuje zážitkové návštěvnické centrum. Děti nalákáte na zvířátka, dobře se najíte v místní restauraci s krajovými specialitami, můžete se projít alejí doplněnou sochami panovníků i ubytovat v rustikálních pokojích. Dominantou celého areálu je samotný mlýn, postavený v roce 2004. K návštěvě zve nejen vyhlídková terasa v nejvyšším patře, ze které se pokocháte pohledem na vinice Kyjovska a hřebeny Bílých Karpat, ve mlýně je i expozice slovácké kuchyně z první poloviny 20. století. Otevřeno je denně.

Foto: Profimedia.cz

Mlýn slouží mimo jiné jako rozhledna, vysoká 15 metrůFoto: Profimedia.cz

Třebíč: po mouce ani stopy

Ve mlýně se nemlela jen mouka. Dokladem toho je například třebíčský Větrník, který najdete přímo v zástavbě historického města. Větrné energie se zde od roku 1836 užívalo k drcení stromové kůry na tzv. tříslo, nezbytné pro činění kůží. Právě výroba a zpracování kůží byla v minulosti častým způsobem obživy místních obyvatel. Vloni se stavba otevřela po náročné rekonstrukci opět veřejnosti, vnitřní expozice připomíná slavnou éru třebíčského koželužství, ale i osudy lidí, kteří ve mlýně v minulém století bydleli. Od 30. let totiž prostory mlýna sloužily jako sociální bydlení. Pro návštěvníky je od května do konce září otevřeno denně.

Foto: Profimedia.cz

Svému původnímu účelu mlýn sloužil pouze čtyřicet let, pak ho nahradily modernější parní stroje a chemické činění kůžíFoto: Profimedia.cz

Rožnov pod Radhoštěm: exkurze s technickým výkladem

Nejen větrný mlýn, ale i dobovou pilu nebo kovárnu můžete navštívit ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Soubor zachráněných lidových staveb si projdete zčásti s průvodcem a dozvíte se, jak pracné bylo v minulosti obstarat si mouku, vylisovat olej nebo utkat sukno. Samotný dřevěný mlýn se nachází v návštěvnickém okruhu Valašská dědina, je věrnou kopií původního mlýna z obce Kladníky u Přerova, který byl v provozu až do roku 1959.

Foto: Profimedia.cz

Desetimetrový mlýn vám během exkurze pustí, pokochejte se točením lopat a uvnitř expozice zjistěte, jak celé mletí probíhaloFoto: Profimedia.cz

Reklama

Související témata:

Načítám