Jak se hospodaří na Islandu. Energie jsou levnější než v Česku a bydlení se shání jen přes známé

O rodinných financích různých českých domácností jste mohli zjistit hodně a teď můžete porovnat své příjmy a výdaje s těmi, které mají obyvatelé Islandu. A jestli vás inspiruje k tomu, abyste poslali i své příjmy a výdaje, tak to udělejte prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

Nikola vystudovala bezpečnost a právo, pokračovala ve vysokoškolském oboru Ochrana obyvatelstva a při studiu pracovala na několik částečných úvazků. Tempo, které si nastavila, ji ale semlelo. „Vyhořela jsem. Jednoho dne jsem seděla nad anatomií, brečela a věděla jsem, že takhle to dál nejde.“ V zoufalství pronesla, že se potřebuje „vypařit“ – odjet do zahraničí, zlepšit angličtinu, něco vydělat. Kamarádka jí zprostředkovala práci v islandském hotelu a Nikola po letní brigádě vyrazila. Poprvé v životě. Sama, se dvěma kufry a rovnou i s noclehem na letišti pod schody.

V hotelu začínala jako uklízečka, ale pak začala převažovat touha cestovat a být mezi lidmi. Šla si za tím a dnes je průvodkyní, řidičkou autobusu a zakladatelkou cestovky a také komunity Whispering Iceland, která touto krásnou zemí provází a také poradí v začátcích, když se sem někdo vydá pracovat nebo žít.

Je dobré vědět, že Island je drahý a začátky ještě dražší. Jestli chcete přijet pracovat a chvíli tu žít, měli byste mít alespoň 60 tisíc Kč, pokud nemáte nic domluveno předem. Na Islandu „nevedou“ eura, měnou je islandská koruna (ISK), někde se dá platit i americkými dolary, ale vrátí vám zpátky v ISK. Skoro všude lze platit kartou, až na neobydlené a odlehlé oblasti, kde není signál, tudíž se hodí mít hotovost.

Všude se domluvíte anglicky, ale ochota se domluvit je různá… Specifikem jsou některá pravidla silničního provozu, například absolutní přednost chodců, jednoproudé mosty, kde má přednost ten, kdo je mu blíž, dále speciální vyjíždění z kruhového objezdu…

Základní platy se vypočítávají podle kolektivních smluv a pohybují se kolem 80–87 tisíc korun podle délky praxe. Například v obchodě dostanete základní nástupní plat 479 004 ISK (přibližně 80 tisíc Kč) a postupem času se to zvedá: po dvou letech je to 505 973 ISK (přibližně 85 tisíc Kč) a po pěti letech 520 198 ISK (přibližně 87 tisíc Kč). Daně jsou progresivní a odvody na penzijní fond jsou povinné.

Bydlení se nejčastěji hledá přes facebook nebo přes známé. Zaměstnavatelé někdy poskytují vlastní ubytování, ale mohou si za to strhávat část mzdy. V Reykjavíku stojí pronájem bytu 250–400 tisíc ISK měsíčně, tedy 41–67 tisíc korun, často včetně elektřiny, vody, internetu i fondu oprav. Energie jsou na Islandu levnější než v Česku, ale systém je jiný: elektřina má fixní část transportu a variabilní část podle spotřeby. Jiné to je i s cenou za vodu: teplá voda je součástí balíčku s odpady a studená se počítá podle velikosti domu.

Kdo Island nezná, možná si ho představuje jako skoro pustou mrazivou zemi, která může nabídnout krásnou, ale drsnou přírodu nebo sopky, ale rozhodně ne síť obchodů. Tak to ale není. „Nákupy na Islandu probíhají naprosto běžně, tak jako všude. Máme zde obchody s potravinami, lékárny, ale třeba také Bauhaus, Ikea nebo Jysk. Zahrádkářské potřeby, rostliny a květiny prodává Blómaval, pracovní potřeby Húsasmidjan, elektro Elko, sportovní vybavení, oblečení a boty Sportsdirect, obdobou Makra je Costco.“

Abyste si udělali představu o tom, jak drahý je život na Islandu, projděte si následující tabulku:

A za co Nikola utrácí – bez ohledu na cenu? „Ryba. Vždycky ryba,“ směje se. Pak také kavárny, restaurace a výlety – a to nejen pro radost, ale i proto, že ráda poznává a pak i doporučuje navštívená místa turistům.

„Doprava v rámci Reykjavíku mi přijde výborná. Propojení počtu místních linek a časů odjezdů je skvělé, avšak jakmile se chcete dostat dál z města, už to až tak propojené jako v Česku moc není. Hodně lidí si také stěžuje na noční místní spoje, které až tak nefungují,“ popisuje Nikola.

Kdybyste na Island jeli jako turisté a potřebovali jste pomoc nemocnice, pak jako osoba nepojištěná na Islandu za příjem zaplatíte 91 656 ISK, za rentgen 6 558 ISK a stejnou částku dáte za některé ze zdravotních testů, jsou-li nutné.

Jak to je na Islandu s mateřskou nebo dalšími sociálními dávkami? „Mateřská je 80 až 85 % z platu za posledních 12 měsíců, ale půl roku před porodem.“ Matka i otec dítěte mají mateřskou šest měsíců, muž může ženě dva měsíce z toho předat. Celá mateřská a otcovská se musí vybrat do 2 let dítěte, jinak propadne. Oba rodiče si ji mohou vybírat současně, nebo se mohou střídat. Žena si může mateřskou ze šest měsíců protáhnout na rok, ale pak se peníze určené na základní půlrok rozpočítají na rok. Můžete si i přivydělávat, pak se příspěvek sníží.

„Se sociální podporou mám zkušenosti za dob covidu. Lidé vyhození z důvodu pandemie měli nárok na okamžitou podporu v nezaměstnanosti – počítá se podle tabulek, základ před daní je 383 870 ISK – asi 64 tisíc korun. To se vyplácí tři měsíce a pak podpora klesá. Během téhle doby musíte prokázat, že si hledáte práci,“ říká Nikola.

A co se jí na Islandu zalíbilo? Klid místních. Nikam nespěchají, nic nehrotí a problémy řeší s nadhledem. „Naučili mě, že když se něco kazí, tak se to prostě kazí. A není důvod být kvůli tomu nevrlý.“ I díky tomu po letech na Islandu říká, že tam neutekla, ale spíš se tam našla. Velmi silně ji zasáhla i nezištná pomoc, které se tady lze dočkat: Islanďané poradí, pomohou, vysvětlí, aniž by čekali cokoliv zpět.

Jestli radí na něco si dávat pozor, tak to jsou někteří zaměstnavatelé, kteří zneužívají neznalost cizinců a snaží se je obrat. Doporučuje proto kontrolovat výplatnice i odvody přímo na úřadech – tedy to, že za vás odvádějí vše potřebné.