Kritizovat a přitom neurazit? Připravte si mozek posluchače. S metodou komunikačního sendviče to zvládnete

Proč komunikační sendvič? Samotnou výtku vložíte mezi dvě pochvaly. Příjemná či neutrální sdělení tak vyslovíte na začátku a na konci komunikace. „Náplň sendviče“ v podobě kritiky tedy zpočátku i na závěr debaty zmírníte. Komunikační sendvič nabízí jednoduchý způsob, jak sdělit i nepříjemnou věc tak, aby druhá strana nešla automaticky do obrany. „Psychologicky to funguje proto, že mozek lépe přijímá kritiku, když se necítí ohrožený,“ říká terapeut Pavel Vacek.

Metoda má tři vrstvy:

„Tři části, které společně drží komunikaci bezpečnou a srozumitelnou. Druhý člověk vás lépe poslouchá, méně se brání a spíše spolupracuje,“ vysvětluje Pavel Vacek základní výhodu této metody. „Zmenšuje se riziko konfliktu, zvyšuje se porozumění a rozhovor není zbytečně zatížený ostrými hranami. Sendvič pomáhá říkat pravdu způsobem, který neublíží.“

Jestliže se rozhodnete využít při diskuzi metodu komunikačního sendviče, měli byste si připravit základní strukturu. „Stačí se krátce zastavit a před rozhovorem si v duchu situaci rozdělit na tři zmiňované části: naladění – sdělení – závěr,“ podotýká terapeut a zdůrazňuje, že je dobré nejdříve trénovat na méně důležitých tématech. Případnou praxí se postup zautomatizuje.

Sendvičová metoda komunikace dodává debatě strukturu a řád. Díky ní se snadněji vyhnete impulsivnímu chování a udržíte si respekt. Zároveň jasně sdělíte, co potřebujete. Komunikace prostřednictvím příjemných sdělení by měla zaručit, že se debata nevyostří.

O tom, zda používáte metodu správně, se přesvědčíte snadno. „Druhý člověk nereaguje obranně, dokáže vás poslouchat a věcně odpovídá,“ napovídá Pavel Vacek. „Rozhovor se nevyhrotí a po skončení máte oba dobrý pocit. Když slyšíte věty typu ‚jo, to dává smysl‘, jste na správné cestě.“

Tento styl komunikace lze aplikovat doma, v partnerské rozmluvě, ale také v práci. Jak říká terapeut, všude tam, kde chceme udržet vztahy dobré a sdělení jasná.

Metoda komunikačního sendviče má dle psychologických studií také své mezery. Mnozí lidé totiž mají tendenci přijímat informace zkraje, nebo naopak ke konci sdělení. V takové případě by si tedy z rozhovoru vedeného „sendvičem“ odnesli jen pozitivní informace a kritiku příliš nezavnímali.

Stejně tak by mohlo ke zkreslení dojít, pokud si dotyční nejsou vědomí svých chyb. Když má člověk pocit, že vše dělá dobře a že nechybuje, je pravděpodobné, že si ze všeho odnese pouze pochvalu a výtku pomine.

Proto je podle Pavla Vacka dobré nezaměnit sendvič za „sladkou obálku“. Cílem není vyhnout se pravdě, ale sdělit ji jasným způsobem, který neublíží. Dávkovat je potřeba vše s mírou: „Nepřehánět pozitivní části tak, aby to nepůsobilo manipulativně a při kritice nepoužívat pasivně-agresivní formulace.“

Když vás kamarádka jen využívá… Naučte se bránit