Článek
Nároky na ženy rostou: mají být matkami, ale zároveň pracovat, k tomu pečovat o teplo rodinného krbu, být atraktivní, sexy a žít bohatý společenský i duševní život. Stihnout tohle všechno mezi kojením, přebalováním a vycházkami na pískoviště? To je pořádná dřina a samo o sobě to k vyhoření leckdy stačí. Nemluvě o tom, že řada maminek čelí ještě dalším starostem - finančním, existenčním či partnerským. Anebo jsou na všechno samy.
Počty vyhořelých maminek rostou
Čím je doba složitější nebo čím víc starostí máma má, tím se zvyšuje riziko mateřského vyhoření. O co se jedná? „Vyhoření mámy je často charakterizováno chronickým stresem a vyčerpáním souvisejícím s neúnavnými požadavky na péči o dítě. Epidemie narůstá především u žen, které kromě péče o dítě také na plný úvazek pracují nebo jsou na dítě samy,“ říká americká terapeutka Leah Rockwell, jež se na problematiku mateřství specializuje.
Situaci nepomohla ani covidová pandemie, která kvůli zavřeným školám a snížené možnosti volnočasového vyžití dětí nároky na matky enormně zvýšila. Staly se z nich najednou nejen matky a pracující ženy, ale i učitelky, kuchařky, družinářky… A leckterá si sáhla opravdu na dno.
Samotná péče o děti je náročná, a když se k tomu přidá práce, pak to může být k nevydržení.Foto: Evgeny Atamanenko, Shutterstock.com
Vyhoření není únava
Problém je v tom, že většina žen nepozná, že jim mateřské vyhoření hrozí. Vždyť být unavená, když máte malé dítě, je normální, jde jen o to, vydržet a všechno zvládnout. Jenže vyhoření není únava! „Únava je v mateřství poměrně běžná, ale většinou stačí si občas dopřát spánek, relaxaci, prostě nějaké osobní zdroje radosti a energie. Chvíli být mimo domov, odpočinout si a pak se na rodinu a dítě opět těšíte. V případě vyhoření vám však tyto zdroje nestačí, a když se vrátíte k mateřským povinnostem, cítíte nejen fyzické, ale i psychické vyčerpání,“ popisuje životní koučka Lenka Procházka.
Jednoduše řečeno, z únavy po proplakané noci se vyspíte a stačí, když vám třeba půldne dítě pohlídá babička. Z vyhoření se nevyspíte, ani kdybyste týden nevylezly z postele.
Příznaky mateřského vyhoření
- Fyzická a duševní únava a snížená výkonnost (duševní, pracovní, fyzická)
- Nespavost (i když padáte únavou, nedokážete usnout).
- Podrážděnost a zapomnětlivost
- Emoční vyčerpanost (jste jakoby bez emocí, radostných i negativních).
- Ztráta radosti z běžných činností (nebaví vás, co vás dřív bavilo a naplňovalo radostí), není nic, co by vám zvedlo náladu.
- Pocit izolace, odpojení od blízkých i dítěte (přestáváte jim rozumět, a i když jste s nimi, cítíte se sama).
- Myšlenky a otázky typu „měla jsem si dítě vůbec pořizovat“ a následný stud, že vás něco takového vůbec napadlo.
- Fantazie o úniku, o tom, jaké by to bylo bez dítěte, bez partnera, kdybyste mohla myslet jen na sebe.
- Silné pocity, že nikdy nejste dost dobrá (máma, manželka, dcera, v práci...).
Hrozba pro dítě i vztah
Unavená máma může být i tak šťastná máma, ale vyhořelá? Ani náhodou! S vyhořením totiž dost často přicházejí i další psychické problémy (deprese, úzkosti…), zvyšuje se riziko různých rodinných konfliktů (nejčastěji hádek s partnerem), což snižuje pohodu a příjemnou atmosféru v rodině. A je z toho začarovaný kruh.
A pokud signály vyhoření žena neřeší, je to samozřejmě nebezpečné nejen pro ni a vztah s partnerem, ale i pro dítě. „Bohužel se ženy dostávají do situace, kdy své mateřské povinnosti začnou nenávidět a vyčerpání začnou – byť i nevědomky – přenášet na dítě. To je s matkou intenzivně propojené a vždy jako první vycítí, když máma není v pořádku. Začne být nevrlé a plačtivé a tím se celá situace ještě zhorší. Ženy se poté zastavují až v momentě, kdy upadají do depresivních stavů a musí navštívit odborníka,“ potvrzuje Lenka Procházka.
Každá maminka to má jiné. Některé děti spí celou noc odmalička a přes den si v klidu hrají, jiné prořvou téměř nepřetržitě několik prvních let života…Foto: morrowlight, Shutterstock.com
Řešte to včas! Jak na to?
Mateřskému vyhoření lze předejít, jen je potřeba rozpoznat hrozící problém včas. Čím dřív se zastavíte, uvědomíte si problém, požádáte blízké o pomoc, zvolníte, stanovíte si hranice svých sil a nebudete je překračovat, najdete si čas na sebe a své radosti (ano, i máma má právo myslet někdy jen na sebe!), tím spíš předejdete velkému průšvihu. A přitom se zamyslete také nad svým přístupem: Škodit vám může i váš perfekcionismus!
Je to samozřejmě těžké – tlak společnosti a obecné přesvědčení, že když to ženy zvládaly tisíce let před vámi, proč byste zrovna vy neměla, jsou neúprosné. K tomu všechny fotky upravených maminek s vysmátými dítky, jichž jsou sociální sítě plné… To jednoho snadno nahlodá, že chyba je jen a jen ve vás. Stud ale není namístě!
Nejste v tom samy
I dřív se ženy trápily, ale osvěta či možnosti pomoci byly tak omezené, že jim opravdu nic jiného nezbylo. A dnes? Až pětina žen má po porodu psychické obtíže, ovšem jen málokterá maminka dá na sítě fotku, na které padá únavou, dítě jí brečí a doma má binčes. A práce už dávno neznamená jen to, že někdo vydělává peníze. Práce je i péče o domácnost, děti a podobně!
Takže stud stranou a s opravdovými pocity ven. A včas! Protože skutečné vyhoření, deprese či ataky úzkosti už je potřeba řešit s odborníkem. A jestli jste snad ochotné mávnout rukou samy nad sebou, myslete na dítě: to potřebuje vyrovnanou mámu!
Mateřství může být náročné, a tak by člověk čekal, že se ženy budou vzájemně podporovat. Leckdy je to ale přesně naopak. Od nevyžádaných rad k depresím aneb Proč mají matky potřebu hejtovat ty druhé?
