Hlavní obsah

Syndrom vyhoření: Hrozí profesionálům, ale i pečujícím ženám

Foto: Piti Tangchawalit, Shutterstock.com

Pochybnosti týkající se smyslu vykonávané práce a ztráta perspektivy. To je jeden ze signálů, který by vás měl varovat, že vás ohrožuje syndrom vyhoření neboli burnout. Nejrizikovější skupinou jsou profese, které pomáhají jiným lidem, ale rozhodně se netýká jen jich. Komu hrozí?

Článek

Psychiatři odhadují, že syndromem vyhoření někdy v životě trpí asi pětina obyvatel Česka. Častěji se týká žen než mužů. Problémy přitom nastupují pomalu a postižený si jich nemusí sám všimnout. Mnoho lidí proto ani neví, že jejich stav je vážný, a vedle psychických potíží se objevují i fyzické.

Příznaky: Jak poznat syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření je – zjednodušeně řečeno – stav celkového duševního a emočního vyčerpání, který nevzniká z akutního stresu, ale z dlouhodobé chronické stresové zátěže. Potíže se většinou rozvíjejí několik let. Často je důvodem vyčerpanost z práce, ale stejně tak se to týká například soustavné péče o blízké (burnout hrozí matkám na mateřské a lidem, kteří pečují o staré rodiče). Ohrožené nejsou jen pomáhající profese, ale všichni, kdo jsou dlouhodobě vystaveni nárokům na vysoký a bezchybný výkon.

Jak se burnout projeví? Je-li stresorem práce, člověk ztrácí zájem o svůj obor a nevidí jeho smysl (a třeba se začne chovat nevhodně ke klientům či pacientům). Postižení pociťují prázdnotu, otupělost a velikou únavu, na kterou neplatí odpočinek, celkovou nechuť, ztrátu energie, mají poruchu soustředění, nedokážou se z ničeho pořádně radovat... Mohou být velice podráždění a vzteklí, neschopní adekvátně zvládat běžné konflikty, jindy jsou skoro apatičtí a bez zájmu o okolí. Na fyzické úrovni se to projevuje různými bolestmi (hlava a záda), nespavostí a zažívacími potížemi. Mohou mít potíže s dechem a srdečním rytmem a přichází velké riziko vzniku závislostí.

Burnout není deprese: Jaký je rozdíl?

Na rozdíl od deprese, která má podobné projevy, se tento stav po dlouhý čas netýká všech oblastí prožívání, ale zejména práce či problematické části života. Od deprese se liší také tím, že na burnout nemá vliv sezonnost. Vodítkem mohou být i projevy nespavosti: při depresi jde o buzení v noci, při syndromu vyhoření spíše o problémy s usínáním. Depresivní lidé hledají vinu v sobě, vyhořelí lidé v okolí. Nicméně deprese také může být jedním z projevů burnoutu a musí se samozřejmě řešit.

Kdo poprvé popsal syndrom vyhoření? Sám ho zažil a sám se vyléčil!

Foto: Mangostar, Shutterstock.com

Vyhoření se často týká jedinců, kteří mají náročnou práci s lidmi a nedbají o odpočinek a vlastní potřeby

Vyšetření a léčba

Diagnózu stanovuje psychiatr na základě vyšetření, používají se mimo jiné různé dotazníkové metody. Zatímco u deprese jsou důležitá antidepresiva, u syndromu vyhoření je zásadní psychoterapie a z ní plynoucí změny životních postojů a priorit.

Komplikace syndromu vyhoření

Burnout často není odhalen, a to i proto, že si člověk neuvědomí, v jak těžkém stavu se ocitl. Potíže se pak projevují na celkovém zdraví: burnout zvyšuje riziko propuknutí cukrovky 2. typu a nemocí srdce a cév. Chování postiženého, který nereflektuje svůj stav, velice negativně zasahuje i jeho okolí. Vyhořelí pomáhající profesionálové se chovají nesnesitelně ke klientům i kolegům, vyhořelé matky od rodin nejsou schopné běžného života, nedokážou adekvátně reagovat na potřeby dětí, často se utíkají k alkoholu atd. Výjimečně nemocný řeší svou situaci i sebevraždou.

Komu hrozí burnout?

Rizikový pro vznik burnoutu není jen chronický stres (pomáhající profese, práce s lidmi, dlouhodobá péče), ale také povaha a nastavení jedince. Více ohrožení jsou lidé, kteří mají velké ambice, jsou velice pracovití a snaží se být ve všem perfektní, případně jsou citliví, obětaví a snaží se dělat pro druhé maximum bez ohledu na sebe. Nebezpečí hrozí i těm, kdo jsou do práce příliš „zažraní“ a věnují jí téměř všechnu energii i čas. Riziko zvyšují také špatné osobní vztahy a ohledy na to, co si myslí ostatní.

Prevence syndromu vyhoření

Důležité je pracovat se stresem a nenechat si situaci přerůst přes hlavu. Jedná-li se o stres v práci, pak je třeba naučit se ho izolovat od zbytku života. Pro zaměstnavatele je důležité sledovat stav zaměstnanců a pokusit se situaci řešit třeba reorganizací práce nebo změnou firemní kultury. Ukazuje se totiž, že v některých kolektivech je riziko vzniku problémů vyšší. Důležité je také dodržování zdravého životní stylu, dostatečně odpočívat, pěstovat koníčky a neřešit problémy alkoholem. Jedná-li se o stres v soukromé sféře, je nutné naučit se požádat o pomoc, neobětovat se a vždy mít své základní potřeby na prvním místě.

Foto: theshots.co, Shutterstock.com

Alkohol je úžasný! Uvolní vás, zbaví napětí a úzkosti, pomůže s usínáním a udělá z vás vtipného společníka. Ale bohužel je to cesta do pekel...

Syndrom vyhoření

  • Jiné názvy - Burnout, syndrom vyhasnutí, burn-out syndrome
  • Popis - Psychické (ale i fyzické) potíže plynoucí z vyčerpání, které způsobila nějaká dlouhodobě vykonávaná náročná činnost (práce s lidmi, péče o blízké atd.).
  • Příznaky - Ztráta zájmu o práci, silná únava a vyčerpání, poruchy soustředění, pocity prázdnoty, apatie, silná podrážděnost, nespavost, rozmanité bolesti, zažívací potíže, poruchy srdečního rytmu, sklon k závislostem
  • Léčba - Psychoterapie a změna životních postojů
  • Prevence - Naučit se zvládat stres, oddělit pracovní život od osobního, dbát na dostatek odpočinku, koníčky a psychohygienu
ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek