Žijete se skrytým narcistou? Je čas ho odhalit. Odejít ze vztahu není slabost, ale důkaz odvahy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Označení narcista je v poslední době hodně nadužívané. Až by se mohlo zdát, že každý, kdo se doma nepohodne, je vlastně narcista a s takovým člověkem je lepší nebýt. „Často se uvádí, že se jim máte vyhnout nebo od nich odejít, aby vás nezničili,“ říká psychoterapeutka Radka Dydňanská z portálu Terapie.cz. „Z mého pohledu je to ale až příliš přímočaré a zkratkovité řešení nepohodlí ve vztahu, za kterým primárně nemusí být ‚narcistní‘ jedinec.“

Problémy ve vztazích nastávají hlavně ve chvílích, kdy je člověk nemocný, unavený, dlouhodobě nespokojený, frustrovaný, že se mu něco nedaří, nebo je třeba ublížený z odmítnutí někým, na kom mu záleží. A aby náročnou situaci ustál, začne proměňovat své chování.

„Buďto se stáhne do pozice oběti, lituje se a ze svých nezdarů obviňuje lidi kolem sebe, nebo si oblékne masku sebevědomého člověka, aby svá zranitelná místa skryl,“ vysvětluje Radka Dydňanská. Takové chování ale obvykle pomine, když se situace uklidní nebo si o ní upřímně pohovoříte a partner pochopí, že vám jeho chování ubližuje.

Jiné je to však ve chvíli, kdy partner často působí zranitelně, nejistě či přehnaně citlivě, ale pod tím se skrývá hluboká potřeba obdivu, kontroly a potvrzení vlastní hodnoty. „Skryté projevy narcismu jsou o to složitější, že nemusejí být zpočátku vůbec zřejmé,“ upozorňuje psycholožka Lucie Kolaříková, spoluautorka knihy Odolnost – Jak přežít ve světě plném výzev. A upozorňuje, že chování, jako je manipulace, vzbuzování pocitů viny nebo emoční vydírání, se neobjevuje většinou hned a naráz, ale přichází do vztahu plíživě a nenápadně.

>>>Narcistická porucha: Kdo je narcista a jak se chová

„Dlouho si to nemusíte ani uvědomovat,“ připomíná psycholožka s tím, že většina lidí, kteří v tomto žijí, si často až po dlouhé době všimne, že jejich „křehký partner“, pro nějž si zvykli dělat první poslední, má ve skutečnosti vše pod kontrolou a společný život jede podle jeho scénáře.

„Prozření obvykle bývá doprovázené vnitřním chaosem, pocitem, že se vám to možná jenom zdá, že přeháníte, nebo jste si to vsugerovali. A hledáte chybu v sobě,“ vysvětluje Lucie Kolaříková.

Hledání odpovědi, jak takový vztah řešit, je závislé především na míře jeho narušení. „Položit si musíte pár upřímných otázek: Jak se v takovém vztahu cítím? Co potřebuji? Co mi to dává a bere? A podle toho se následně zařídit,“ doporučuje Lucie Kolaříková.

„Záleží také na tom, jak moc jsou narcistní rysy výrazné,“ upozorňuje Radka Dydňanská. Čím víc je chování takového člověka patologické, tím méně bude empatický – a tím menší bude mít náhled na to, že někomu ubližuje. „Bude mu to zkrátka jedno, neboť v popředí jeho zájmu stojí on sám a lidi kolem sebe jen využívá pro svůj prospěch,“ vysvětluje psychoterapeutka.

Takových lidí je v populaci jen zhruba 3,5 %, ale pokud máte smůlu, že na někoho takového narazíte, bývá odchod nejlepší řešení. „Mluvit o problému můžete. Ale pokud bude reakce partnera defenzivní, odmítavá nebo manipulativní, je dobré si připustit, že se nic nezmění,“ vysvětluje Lucie Kolaříková. A dodává, že odejít z takového vztahu rozhodně není slabost. Naopak: jde spíš o projev odvahy postavit se za sebe.

>>>Život s narcistou: Milovat vás nikdy nebude, zato od vás bude vyžadovat bezpodmínečnou lásku