V rekonstrukci jim zabránil výbuch, teď mají nový dům

Pro manžele Skřivánkovi začínal být stávající dům moc velký, protože jejich dospělé děti už vylétly z hnízda. Majitelé proto uvažovali o stavebních úpravách. Do těchto plánů však zasáhl osud v podobě exploze, jejíž příčinou byla neodborná manipulace se zábavní pyrotechnikou.

S manželem sice vyvázli bez zranění, ale paní Ivana přišla o svůj domov, ke kterému měla silné citové pouto. Dům stavěli její rodiče dlouhé roky a sama v něm strávila mnoho šťastných let s nimi i s vlastní rodinou.

Exploze objekt poškodila natolik, že místo drobných úprav museli znovu postavit celý dům. „Když dům opustily naše dospělé děti, začali jsme uvažovat, že bychom v přízemí, které z větší části zabíralo technické zázemí, vybudovali garsoniéru a čtyřpokojový byt v patře ponechali pro děti s rodinami, když přijedou na návštěvu. Než jsme ale stačili záměr uskutečnit, přišla exploze,“ popisuje tragickou událost Ivana Skřivánková.

Díky svému zeti, staviteli Davidu Musilovi, se manželé Skřivánkovi do nového domu nastěhovali už za necelých šest měsíců od výbuchu. Projekt od architektky Venduly Cimala ze společnosti Progressproject naprosto odpovídal představám majitelů a vše šlo hladce. Jejich zeť jim pomohl přesně specifikoval požadavky. „Nebyli jsme vystavení žádnému složitému rozhodování, vybírání typu domu či stavebních materiálů a technologií. David nás a náš způsob života velmi dobře zná, a tak byl schopen zásadní věci rozhodnout za nás,“ prozrazuje paní Skřivánková.

Přírodní materiály vs. imitace: Jaké jsou jejich (ne)výhody?

David Musil shrnuje základní představu takto: „Záměrem bylo vytvořit na stávajících základech pouze jednopodlažní dům s dispozicí 4 + kk, který by splňoval požadavky manželů na velký obytný prostor, aby se celá rodina mohla scházet u stolu, a zároveň aby každý pár měl vlastní místnost pro své soukromí.“ Dům je koncipovaný tak, aby splňoval parametry nízkoenergetického standardu. Byl volen jednoduchý tvar a účelné rozmístění oken.

Rosí se vám okna? Poradíme, co dělat, aby to přestalo.

Vznikla tak jednopodlažní zděná stavba s valbovou střechou. Objekt je omítnutý bílou omítkou, se kterou skvěle kontrastují antracitové okenní rámy (jak v exteriéru, tak i v interiéru) a černé betonové střešní tašky. Venkovní garáž a oplocení je provedeno z opalovaného dřeva, které stylově dotváří architekturu domu.

Z chodby, do níž se vstupuje přes zádveří, se vchází do ostatních místností v domě. Po pravé straně se nachází samostatná toaleta, koupelna a šatna, která ale může sloužit i jako pokoj pro hosty. Po levé straně je pak ložnice majitelů a vstup do velkého obytného prostoru s kuchyňským koutem. Tomu dominuje především velký stůl, u něhož se schází celá rodina. Na konci chodby pak najdete ještě jeden pokoj.

Záchodové dilema: Samostatně, nebo zvlášť?

Severní část domu sousedí s ulicí, a proto jsou okna umístěna pouze na fasádách orientovaných do zahrady. Z obytného prostoru a ložnice vedou velká francouzská okna na jižní terasu.

„David věděl, jak ráda pobývám na zahradě. V předchozím domě jsme měli výhled na zahradu omezený, okna z kuchyně v patře vedla do ulice, směrem, odkud přišel výbuch. V novém domě je tato strana téměř celá uzavřená a v podstatě ze všech oken hledíme do zahrady. Vidím na ni i z kuchyňského okénka u dřezu a také z pokoje orientovaného západním směrem je vidět kus zahrady. Pořád jsme vlastně v kontaktu s přírodou,“ pochvaluje si majitelka. Manželé také oceňují, že nemusejí zdolávat žádné schody a bezbariérový přístup je i na zahradu.

Víte, že i z vybydleného bytu může vzniknout pěkné bydlení?