Hlavní obsah

Zdravotní rizika Vánoc: Jak na první pomoc při popálení, žlučníkové kolice, průjmu nebo rybí kosti v krku

Foto: Aleksey Matrenin, Shutterstock.com

Foto: Aleksey Matrenin, Shutterstock.com

O vánočních svátcích vás mohou potkat nejrůznější zdravotní obtíže nebo zranění, od zažívacích problémů a žlučníkových kolik po pády nebo popáleniny. Co můžete udělat v rámci první pomoci a kdy je již na místě volat lékaře?

Článek

Vánoční svátky jsou časem hojnosti, kdy stoly doslova přetékají jídlem, ne zrovna dietním, kterému se jen těžko odolává, v zápalu hektických příprav může snadno dojít k poraněním, jako jsou popáleniny, řezné rány, pády nebo opaření… Vyplatí se proto vědět, jak rychle zasáhnout. Jak na první pomoc při typických vánočních zdravotních potížích a „nehodách,“ v jakých případech volat záchranku a kdy vyrazit na pohotovost?

Rybí kost v krku

Tradiční obava, že se vám při sváteční večeři zasekne v krku kost z ryby, nemá podle lékařů tak úplně své opodstatnění. Respektive, k této „legendami opředené“ nehodě nedochází zdaleka tak často, jak si mnozí myslí. Důležitá je zejména prevence, tedy snažit se, aby k takové nepříjemnosti vůbec nedošlo. Jak?

„Malým dětem nebo seniorům nepodávat rybu s kostmi, při jídle nemluvit, nehltat a soustředit se na každé sousto. Pokud se kostička skutečně ‚zasekne‘, tak můžete zkusit polknout další sousto, případně již polknuté sousto vykašlat. V případě, že to nejde a člověk se začne dusit nebo pociťuje v krku velmi silnou bolest, určitě je na místě kontaktovat neprodleně záchrannou službu,“ uvádí lékařka záchranné služby Katarína Veselá.

Bolest břicha

Při běžných bolestech břicha, způsobených přejedením, pomůže suché teplo na břicho a přechod na lehkou stravu, například suchary nebo rýži. „Vhodné je pít vlažné tekutiny po menších doušcích a vyhnout se tučným a smaženým jídlům. Lékaře je nutné vyhledat v případě, že bolest trvá déle než několik hodin, postupně se zhoršuje, je výrazně jednostranná, například v pravém podbřišku, nebo doprovázena horečkou, zvracením, nafouklým břichem či přítomností krve ve stolici,“ popisuje Dušan Zhoř, praktický lékař z Kyjova.

Pořezání

Nejprve je vhodné zastavit krvácení krátkým tlakem sterilním čtverečkem, poté ránu opláchnout vlažnou tekoucí vodou nebo fyziologickým roztokem, aby se mechanicky odstranily nečistoty. „Následně můžete aplikovat jemnou antiseptickou dezinfekci, například na bázi jódu. Ránu překryjte sterilním krytím, které udrží vlhké prostředí. To podporuje rychlejší hojení a snižuje riziko vzniku jizvy,“ uvádí Martina Bábová, praktická lékařka kliniky Venova. Pokud se krvácení nedaří zastavit nebo existuje riziko, že bude třeba ránu sešít, je nutné vyhledat lékaře.

Foto: ERIK Miheyeu, Shutterstock.com

Drobné řezné rány je třeba vyčistit a sterilně překrýtFoto: ERIK Miheyeu, Shutterstock.com

Žaludeční nevolnost a zvracení

Při žaludeční nevolnosti pijte dostatek tekutin (ideálně vodu nebo slabý čaj) a vynechte těžká jídla, kávu i alkohol. Pokud se nevolnost nelepší do 24 hodin, objeví se silné bolesti břicha nebo se přidávají známky dehydratace, je namístě vyhledat lékaře. Dehydrataci poznáte podle sucha v ústech, tmavé moči v malém množství, závratí, malátnosti a ospalosti, bolestí hlavy nebo poruch vědomí.

Při zvracení se vyhněte jakémukoli jídlu alespoň na několik hodin a doplňujte tekutiny po malých dávkách. „Pokud zvracení trvá déle než 24 hodin, ve zvratcích se objevuje krev, doprovází jej silná bolest hlavy či břicha, nebo se objeví příznaky dehydratace, je nutná pomoc lékaře,“ říká lékař Dušan Zhoř.

Průjem

Při průjmu je nejdůležitější hydratace, ideálně pomocí rehydratačních roztoků nebo iontových nápojů. Vhodná je lehká strava, jako je rýže, banány, vařená mrkev či suchary. Pomoci může také živočišné uhlí či jiné volně prodejné přípravky. Lékaře vyhledejte, pokud průjem trvá déle než dva až tři dny, je krvavý, provází ho vysoká horečka nebo postihuje malé dítě či seniora se známkami dehydratace.

Žlučníkový záchvat (kolika)

Žlučníkový záchvat se projevuje prudkou bolestí v pravém podžebří, často po tučném jídle, která může vystřelovat do zad nebo pod pravou lopatku. Krátkodobě může ulevit klid, suché teplo a vynechání jídla, pokud však bolest neustupuje do několika hodin, je velmi silná, vrací se nebo je doprovázena horečkou, zimnicí či zvracením, je nezbytná lékařská pomoc.

Popáleniny a opařeniny

Základem je co nejrychlejší ochlazení postiženého místa. Popáleninu chlaďte proudem studené vody přibližně 10 až 15 minut. „Voda by měla mít teplotu kolem 15 až 20 °C. Na popálené místo nepřikládejte led ani ledové obklady, extrémní chlad může kůži ještě víc poškodit. Po ochlazení kůži jemně osušte sterilní gázou nebo čistým obvazem, nepoužívejte alkohol, jód ani peroxid,“ zdůrazňuje Tereza Chrpová Maulenová, dermatoložka z Medicom Clinic.

Drobné popáleniny lze ošetřit panthenolovým krémem, gelem s aloe vera nebo hydrogelovou náplastí, tyto přípravky kůži zklidní. Lékařské ošetření je nutné, pokud je popálenina větší než dlaň nebo se nachází v obličeji, na krku či v oblasti genitálií. Stejně tak, pokud se tvoří puchýře, bolest se zhoršuje, přidává se zarudnutí, hnisání či teplota.

Pád na hlavu

Po pádu na hlavu je na místě klidový režim, přiložení ledu přes tkaninu na postižené místo a pečlivé sledování stavu po dobu alespoň 24 hodin. „Je nutné sledovat, zda se neobjevují příznaky otřesu mozku, například bolest hlavy, motání, nevolnost, citlivost na světlo nebo poruchy paměti. Lékaře je třeba volat okamžitě v případě ztráty vědomí, opakovaného zvracení, zmatenosti, silné a zhoršující se bolesti hlavy, poruch řeči, vidění nebo pokud postižený začne být nadměrně ospalý,“ vysvětluje lékař Dušan Zhoř.

Načítám