Škaredá středa: Tradice nabádá k úsměvu, ošklivá mají být jídla. A úklid se týká i mužů!

Škaredá středa je občas označována i jako Sazometná, Černá nebo Smetná… Názvy vznikly hlavně jako reakce na to, že šlo o den, kdy se vymetaly komíny od sazí a také od zlých duchů. Ale nejen to, Škaredá byla i proto, že Ježíše v tento den zradil Jidáš za třicet stříbrných.

Ačkoli by tedy bylo možná logické se „škaredit“, doporučují tradice pravý opak – měli byste se smát a radovat, protože nálada tohoto dne údajně vydrží po každou další středu v následujícím roce. Takže se klidně i můžete trochu přemlouvat, ale nasadit rovnou úsměv bude jistě lepší varianta.

I když to škaredění si naši předci evidentně užívali – dokonce i jídlo si „vylepšovali“ tak, aby vypadalo škaredě. Klasickým jídlem byl bramborák, který se ovšem natrhal na kousky, aby to opravdu nevypadalo ani trochu vábně. Tímto dnem navíc začínal třídenní půst, kdy se hodně jedl hrách a čočka.

Úklid během Škaredé středy měl být důkladný a odstranit z domu všechnu špínu a saze z komína, ale také měl symbolický význam – měl vyhnat všechno zlé, včetně duchů a zimní tmy. Úklid se neprováděl ale jen doma, kde ho měla na starost hospodyně. Hospodáři měli na starost dvůr i chlévy.

Aby se hospodyně během toho úklidu zřejmě nenudily, tak se pekly jidáše, tedy pečivo, které připomíná oprátku, na níž se Jidáš oběsil. Jidáše se dnes sice pekly a pečou, ale měly by se jíst až na Zelený čtvrtek, tradičně pomazány medem. Kdo sní jidáše za svítání, mělo by se ho celý rok držet zdraví! Vyzkoušejte třeba skvělý tradiční recept na jidáše podle M. J. Sandtnerové.