Článek
Velikonoční Svatý týden odstartoval Květnou nedělí, vyvrcholí za pár dní Božím hodem velikonočním neboli Velikonoční nedělí a poté následuje veselé Velikonoční pondělí. V tomhle období naši předkové uklízeli celou domácnost po zimě, pralo se prádlo, drhlo nádobí, dávalo se do kupy celé stavení a také se peklo sváteční pečivo.
Kdy se pečou a jedí jidáše
Sladké medové jidáše se pekly ve středu večer nebo na Zelený čtvrtek brzo ráno. Říkalo se totiž, že kdo sní jidáše ve čtvrtek za svítání, bude se po celý rok těšit pevnému zdraví. Pečivo z bohatějšího kynutého těsta s máslem se tvarovalo tak, aby připomínalo provaz, na kterém se pověsil Jidáš po zradě Ježíše. Dnes se ale prodávají (nebo si můžete doma vytvořit) i veselejší tvary, jako jsou květy či malí ptáčci. Tyto tvary symbolizují příchod jara.
Jak tvarovat jidáše
Při tvarování jidášů se můžete inspirovat tradičními tvary i popustit uzdu fantaziiFoto: Tomáš Rubín
Jidáše se po upečení bohatě potíraly medem: byly tak sladší a vláčnější. Med byl ale také symbolem soudržnosti, hojnosti a zdraví. Kdo pojedl med na Zelený čtvrtek, toho chránil po celý rok před hadím uštknutím a bolestivým hmyzím bodnutím.
Nejlepší jidáše z kynutého těsta
Možná jste recept na jidáše zdědili, možná ten pravý ještě hledáte. Ty naše fungují spolehlivě a záleží jenom na vás, zda si vyberete těsto vylepšené smetanou, nebo opravdu poctivé medové kousky:
Osvědčený recept má i M. J. Sandtnerová: těsto zadělejte ve středu večer a nechte pomalu kynout v lednici. Ve čtvrtek ráno ho rozválejte, vytvarujte jidášky a nechte je krátce nakynout pod utěrkou. Tvary dělejte spíše kompaktnější, aby šly dobře rozříznout a pomazat. Po upečení je ihned potřete směsí másla, medu a rumu. Méně pak lepí a tradici je učiněno zadost. Chutnají skvěle i na druhý den:
Sladké pečení o Velikonocích
Na Květnou neděli se podle tradic ještě z mouky péct nemělo, věřilo se, že by se zapekly květy na stromech a pak by nebyla žádná úroda. V některých regionech se ale naopak pekly ptáčky z kynutého těsta, někde se do nich vkládalo i vajíčko. Figurky pak dospělí schovali pod keře a děti je hledaly.
Na Bílou sobotu se připravoval beránek a nejrozšířenější druh velikonočního pečiva: mazanec. Pekl se večer, aby byl připravený k nedělní snídani. Vršek se nařezával do křížku na připomínku ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento nákroj má ale i praktický důvod: bochánek pak nepopraská po stranách. V neděli před snídaní se s ním hospodyně vypravily na mši pro požehnání a až poté se směl mazanec nakrojit.
