Článek
Na Zelený čtvrtek si rozhodně naplánujte na jídelníček něco zeleného a klidně ještě dolaďte poslední úklid domácnosti. Než se ale pustíte do velikonočních příprav naplno, užijte si i jeden symbolický moment – kostelní zvony, které se právě dnes večer na několik dní odmlčí.
Kdy je Zelený čtvrtek?
Podívejte se, na kdy vychází Zelený čtvrtek letos i v následujících letech. V loňském roce tento den vycházel na 17. dubna 2025.
| ROK | DATUM |
|---|---|
| V roce 2026 | 2. dubna |
| V roce 2027 | 25. března |
| V roce 2028 | 13. dubna |
| V roce 2029 | 29. března |
| V roce 2030 | 18. dubna |
Myslete na to, že školákům již tento den začínají prázdniny!
Jaká je historie Zeleného čtvrtku a proč se mu tak říká
Zelený čtvrtek je pátým dnem Svatého týdne a připomíná události spojené s poslední večeří Ježíše Krista a jeho následným zatčením. Večerem tohoto dne začíná velikonoční triduum – tedy tři nejdůležitější dny křesťanských Velikonoc, které vrcholí oslavou zmrtvýchvstání.
Původ názvu není úplně jednoznačný. Pravděpodobně vznikl z německého „Gründonnerstag“, které se vyvinulo ze staršího výrazu „Greindonnerstag“ (tedy „lkavý čtvrtek“). Postupem času se ale význam posunul a dnes si ho spojujeme hlavně se zelenou barvou – ať už symbolicky, nebo na talíři.
Co se má a nemá dělat na Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek se nese hlavně v duchu očisty a zklidnění. Podle tradice je dobré vstát časně, opláchnout se studenou vodou nebo rosou a během dne zařadit do jídelníčku něco zeleného – třeba špenát, kopřivy nebo bylinky. Dříve se v tento den dokončoval úklid domácnosti, aby bylo vše připravené na velikonoční svátky. Večer pak patří spíše klidu a rozjímání, kdy podle křesťanské tradice utichají kostelní zvony. Naopak by se lidé měli vyhnout hádkám, křiku nebo negativním emocím, aby si je nepřenesli do dalších dní.
Pověry a pořekadla
Se Zeleným čtvrtkem se pojí řada lidových pověr, které slibují zdraví, štěstí i hojnost. Tradovalo se například, že kdo ten den sní něco zeleného, bude celý rok fit a plný energie. Oblíbené bylo také vstávání před východem slunce – ranní voda nebo rosa měla mít téměř zázračné účinky. Lidé si dávali pozor i na peníze, protože se věřilo, že jejich půjčování by mohlo přivolat nedostatek.
Z pořekadla se dochovala třeba:
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.
- Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Velikonoční týden
Velikonoční zvyky a tradice Zeleného čtvrtku
Se Zeleným čtvrtkem se pojí i jedna z nejznámějších tradic, kostelní zvony naposledy zazní a poté „odlétají do Říma“. Ve skutečnosti se jednoduše umlčí až do Bílé soboty.
Jejich roli pak přebírají klapotáři – skupiny dětí (dříve hlavně chlapců), které obcházejí vesnice s řehtačkami a nahrazují zvonění při ranním, poledním i večerním klekání. Za svou „službu“ si vyslouží drobnou odměnu – něco k snědku, vajíčka nebo pár korun.
Tradiční jídla, co se vaří a zelené pivo
K tomuto dni se vázal i zvyk jíst zelená jídla – do všeho se přidávala spousta bylinek a na jídelníčku byl třeba i špenát, zelí nebo hrách. Používaly se i jarní bylinky jako mladé kopřivy, pažitka, popenec, pampelišky nebo sedmikrásky. Právě to mělo přinést lidem spoustu zdraví po celý rok. Něco na tom je, protože právě čerstvé jarní bylinky jsou plné vitaminů a minerálů.
K snídani, ideálně velmi časné, se jedly jidáše – protože kdo je snědl s úsvitem, ten si také přivolal zdraví.
