Na Zelený čtvrtek posnídejte jidáše a poslechněte si zvony, které přestanou znít

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velikonoce jsou pro věřící nejdůležitějšími svátky v roce a pro nás ostatní pak dlouho očekávaným svátkem, který slaví příchod jara. Předchází jim svatý týden - začíná Květnou nedělí a končí Božím hodem velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Jaké zvyky a obyčeje ho provázely?

Podívejte se, nakdy vychází Zelený čtvrtek letos i v následujících letech.

Myslete na to, že školákům již tento den začínají prázdniny!

Pátým dnem svatého týdne je Zelený čtvrtek, kdy byl Ježíš zatčen. Právě ve čtvrtek večer začíná mší velikonoční triduum umučení a zmrtvýchvstání Páně. Tato mše je na památku večeře Páně. Triduum vrcholí při velikonoční vigilii a končí nešporami neděle Zmrtvýchvstání Páně.

Označení Zelený je odvozeno prý z německého Greindonnerstag, což znamená původně „Lkavý čtvrtek“, ale zkomolením z toho vzniklo Gründonnerstag, tedy „Zelený čtvrtek“. Název mohl dostat tento den i podle barvy roucha, které si oblékal kněz v kostele.

Na Zelený čtvrtek zněly naposledy zvony, než je lidé obvázaly tak, aby nemohly zvonit a jejich práci museli zastat tzv. klapotáři. Byli to ti, kdo s řehtačkami a dalšími hlučnými nástroji obcházeli a hlásili ranní a večerní klekání a poledne. Byly to skupiny chlapců, kteří obcházeli od chalupy k chalupě, a za svou službu dostávali výslužku v podobě něčeho k jídlu, někdy i pár drobných. Mezi darovaným jídlem to někdy byla i barevná vajíčka, sušené ovoce nebo nějaké drobnější pečivo. Všechnu odměnu dávali do proutěných košíků a posléze si ji rozdělovali mezi jednotlivé klapotáře.

K tomuto dni se vázal i zvyk jíst zelená jídla – do všeho se přidávala spousta bylinek a na jídelníčku byl třeba i špenát, zelí nebo hrách. Používaly se i jarní bylinky jako mladé kopřivy, pažitka, popenec, pampelišky nebo sedmikrásky. Právě to mělo přinést lidem spoustu zdraví po celý rok. Něco na tom je, protože právě čerstvé jarní bylinky jsou plné vitaminů a minerálů.

K snídani, ideálně velmi časné, se jedly jidáše – protože kdo je snědl s úsvitem, ten si také přivolal zdraví.

I v tento den se dokončoval úklid a smetí se vynášelo z domu ven, nejlépe až za nejbližší křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Kdo to nestihl, mohl ještě dopékat jidáše.