Kultovní filmy o podivínech. Oscara si odnesl Dustin Hoffman, Jack Nicholson i Jennifer Lawrence

Autismus, retardace, obsedantně kompulzivní porucha, schizofrenie a další nemoci duše jsou hlavní téma mnoha úžasných filmů, jejichž dosah je daleko větší než jen „jeden zábavný večer před televizí“.

Jsou to dojemné a napínavé snímky, které jasně ukazují, jak těžké je žít s psychickým onemocněním. Nebo diagnózou, která sice není považovaná za nemoc, ale ztěžuje člověku život, protože mu skoro nikdo nerozumí (týká se to například těžkých introvertů nebo lidí s poruchami autistického spektra). Bez lásky, pochopení, podpory a pomoci nejbližších by se jim žilo opravdu velmi těžko.

Relativně nový film vypráví příběh matky (Veronika Žilková), která se sama stará o dospělého syna trpícího autismem. Toho naprosto dokonale zahrál Štěpán Kozub, jeho výkon je opravdu dechberoucí. Nicméně poselství snímku není jen o tom, že péče o dospělé autisty je náročná, ale že tahle vývojová porucha silně ovlivňuje veškeré vztahy v rodině, osobní životy všech, kterých se týká, a zvládnout to je někdy nad lidské síly. A že mateřská láska je mocný cit.

Russel Crowe ve filmu Čistá duše ztvárnil skutečnou osobnost – amerického matematika Johna Forbese Nashe, který sice získal v roce 1994 Nobelovu cenu za ekonomii, ale také třicet let bojoval se schizofrenií.

Čistá duše tak není zdaleka jen příběhem geniálního vědce, ale především příběhem muže s těžkou formou schizofrenie, který trpí halucinacemi a jeho stav dojde tak daleko, že začne představovat nebezpečí pro své blízké, včetně svého malého syna. Jak těžký je život s touto nemocí, jak náročná je léčba schizofrenie a jak náročné to je pro ty, kteří nemocného milují, to vše ve filmu najdete.

Film Rain Man z roku 1988 už dnes patří k filmové klasice, ale ve své době to byl poměrně přelomový snímek. O autismu se totiž tehdy rozhodně nemluvilo tak často jako dnes.

Nicméně příběh podvodníčka a tak trochu gamblera (Tom Cruise), který se snaží sblížit se svým dospělým autistickým bratrem v podání Dustina Hoffmana jen proto, aby z něj dostal majetek po zesnulém otci, je vhledem do světa lidí s autismem. Koneckonců Hoffman trávil rok před natáčením po nejrůznějších léčebnách, kde se právě o autisty starají, aby se své role zhostil co nejlépe. Roli divného chlapíka, který sice běžným praktickým životním situacím jen těžko rozumí, zato má geniální matematické myšlení a fotografickou paměť na čísla, sehrál úžasně a více než právem si za svůj výkon odnesl Oscara.

Osm nominací na Oscara a z toho jedna soška pro Jennifer Lawrence jako nejlepší herečku v hlavní roli a čtyři Zlaté glóby z pěti nominací, to je něco, co od romantické komedie moc nečekáte. Jenže film Terapie láskou s Bradleym Cooperem a Jennifer Lawrence v hlavních rolích není jen líbivým milostným příběhem, ale i ukázka toho, jak vás psychické problémy mohou dostat na úplné dno a připravit téměř o vše.

Hlavní hrdina – učitel dějepisu v podání Coopera - prodělal psychické zhroucení a prošel si krizí, během níž o hodně přišel - o práci, dům, manželku, život, který doposud žil. Po osmi měsících strávených v psychiatrické léčebně se pak těžce snaží vrátit do života. Jenže naučit se myslet pozitivně, dokázat ovládat těžké záchvaty vzteku a znovu se „nezbláznit“ není vůbec snadné. Bude tím vhodným lékem láska?

Je starý, protivný, hrubiánský, nesnáší lidi, s nikým nedokáže vyjít, prostě chlap, kterého nechcete potkat ani zdálky. Trpí obsedantně kompulzivní poruchou, kvůli níž se například na ulicích striktně vyhýbá všem spárám a čárám, na dveřích svého bytu má několik zámků, na jejichž zamykání má přesný postup, a mýdlo vyhazuje po prvním použití. Jenže když Melvina v podání Jacka Nicholsona poznáte víc, zjistíte, že i v tomhle hrubiánovi se skrývá citlivý člověk, který jen potřebuje víc pochopení a trpělivosti. Jde o to, jestli si tu práci dáte, nebo se na to vykašlete a necháte ho v jeho bolestné samotě.

Film získal sedm nominací na Oscara, přičemž dvě proměnil – sošku si odnesl Jack Nicholson za nejlepší mužský herecký výkon a Helen Hunt za ten ženský. K tomu připočtěte šest nominací na Zlatý glóbus (tři nominace proměněné ve výhru) a máte film, který vážně stojí za zhlédnutí.

Bylo mu tehdy pouhých 19 let a rozhodně nebyl tou hereckou hvězdou, jakou je dnes. Přesto Leonardo DiCaprio už tehdy dokázal, že je velký herec. Koneckonců za svůj výkon ve filmu Co žere Gilberta Grapea, kde hrál retardovaného chlapce Earniho, si vysloužil nominaci na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli.

Hlavní role Gilberta Grapea, Earniho staršího bratra, se navíc ujal skvělý Johnny Depp. Příběh o tom, jak těžké je starat se o retardovaného sourozence, pracovat, a ještě si najít čas a prostor pro vlastní život, rozhodně chytne u srdce.

Nejvtipnější hlášky z filmů: Víte, z kterého jsou? Otestujte se