Antikoncepce v průběhu života: Nejde jen o věk. Kdy je čas na změnu a na čem záleží?

Prezervativ sice není jediná antikoncepční metoda, ale jako jediný pomáhá chránit před pohlavně přenosnými infekcemi. Pokud tedy žena řeší nejen prevenci těhotenství, ale také ochranu před nákazou, má kondom nezastupitelné místo. Jinak ale existuje celá řada dalších možností.

Věk je jen jeden z faktorů pro volbu antikoncepce a neexistuje jednoduchá tabulka typu „ve 20 pilulka, ve 40 tělísko“. „Mnohem podstatnější je celkový zdravotní stav ženy, její rodinná anamnéza, kouření, krevní tlak či přítomnost dalších rizikových faktorů,“ vysvětluje gynekoložka Martina Pojarová z centra prenatální péče a genetiky Prenet v Praze.

Roli hraje také to, zda žena plánuje v dohledné době těhotenství, jak silnou a bolestivou má menstruaci a samozřejmě také její preference.

Mladé ženy, které se sexuálním životem teprve začínají, mají na výběr z celé řady metod. „Pokud nemají zdravotní kontraindikace, může být vhodná například kombinovaná hormonální antikoncepce ve formě perorální, náplasti nebo hormonální či nehormonální nitroděložní tělísko,“ vysvětluje gynekoložka a dodává, že představa, že tělísko je určeno pouze ženám, které již rodily, je mýtus.

>>> Mladí dnes přistupují k sexu a ochraně jinak. Není důvod bát se hormonální antikoncepce, říká lékař

I když už je žena starší, není důvod měnit něco, co funguje, jen proto že sfoukává na dortu víc svíček. „S věkem mohou přibývat okolnosti, které bezpečnost některých metod ovlivňují,“ upozorňuje Martina Pojarová a dodává: „Podle současných kritérií je věk nad 40 let u kombinované hormonální antikoncepce faktor, který vyžaduje větší pozornost, ale sám o sobě nepředstavuje absolutní kontraindikaci.“

U některých žen může být po třicítce praktickou volbou například nitroděložní tělísko, které poskytuje dlouhodobou ochranu a po jeho vyjmutí se plodnost obvykle rychle vrací.

Kombinovaná hormonální antikoncepce (obsahuje hormony estrogen i gestagen) může kromě ochrany před otěhotněním přinášet i další výhody – například zmírnit menstruační bolesti a krvácení nebo pomoci s akné. Ne každá žena ji však může používat.

„Tento typ antikoncepce si zaslouží větší pozornost. Nemusí být vhodná například u žen s prodělanou hlubokou žilní trombózou nebo plicní embolií, vysokým krevním tlakem, některými kardiovaskulárními onemocněními nebo migrénou,“ vysvětluje lékařka.

To ale neznamená, že taková žena nemůže používat žádnou hormonální antikoncepci. Často lze zvolit metodu bez estrogenu – například gestagenní antikoncepci nebo již zmíněné tělísko. Právě proto je důležité, aby lékař před předepsáním antikoncepce znal nejen věk ženy, ale především její zdravotní anamnézu a aktuální rizikové faktory.

Možná i vy máte v okolí ženu, která otěhotněla v pozdějším věku. Ne snad proto, že by po dítěti toužila, ale zkrátka si myslela, že už je v perimenopauze a početí nehrozí. „I při nepravidelné menstruaci může docházet k ovulaci a žena může otěhotnět,“ varuje gynekoložka Martina Pojarová.

Vhodnou možností může být v tomto věku kombinovaná hormonální antikoncepce, která kromě antikoncepčního účinku u některých žen pomáhá zmírnit nežádoucí projevy klimakterického syndromu.

Mladí se sexem začínají později, ale víc riskují. Antikoncepci řeší často až „po“ – a to je problém