Hlavní obsah

Úzkostná porucha se nevyhýbá ani hollywoodským hvězdám Královna děsu sestřelí i největší talenty

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Psychiatr Radkin Honzák o ní hovoří jako o Královně děsu. Ochromí vás, ovládne a šťastlivcům, kteří se s ní nikdy nepotkali, se tento stav velmi špatně vysvětluje. Úzkostná porucha dokáže sestřelit i ty nejzářivější talenty na samé dno.

Článek

Vysoká společnost, červený koberec, obdivovatelé z celého světa. To jsou atributy spojované se životem slavných osobností. Za tímto zářivým povrchem se skrývá děsivá tma. Mnoho celebrit se pere s pocity, kterými se veřejnosti nechlubí. Jednou z velkých komplikací tajného osobního života je panická ataka. Duševní rozpoložení, které nedělá rozdíl mezi bohatstvím a slávou, významností i anonymitou. Obtěžuje stejně ničivě neznámou studentku prvního ročníku gymnázia z Nové Paky, maminku na mateřské i talentovanou americkou herečku Emmu Stone, kterou mezi hollywoodské hvězdy vystřelila hlavní role v muzikálu La La Land.

Královna děsu

Radkinem Honzákem zmiňovaná „Královna děsu“ přichází nepozvána a může začít bušením srdce, zrychleným dechem, brněním prstům, dojmem, že omdlíte. Ochromují vás náhlé a masivní záchvaty úzkosti. Připadá vám, že bojujete o holý život, a navíc že zemřete bez pomoci, protože je to všem jedno anebo vás zachránit nestihnou. I to je důvod, proč si voláte sanitku pro nejrůznější somatické komplikace s pocitem, že jde například o infarkt. Lékaři vás vyšetří a domněnku o ohrožení na životě vyvrátí. Pošlou vás domů a vám je pak ještě hůře. Kromě toho, že úzkosti trvají, trápí vás pocit, že na vás ostatní pohlíží jako na hypochondry a blázny, kteří zneužili záchranné služby.

S panickou atakou žije celá rodina

Zdravotní propady jsou náporem nejen pro postiženého, ale i jeho blízké. Všichni se ocitají v začarovaném kruhu. Nemocný je plný strachu a úsilí hledání pravé příčiny, která je však v nedohlednu. O panice lze totiž přemýšlet jako o takzvaném posledním hřebíčku do rakve, který přichází v období kumulovaném stresu. Kapička ke kapičce, až pohár přeteče. Okolí zase neví, co si s ním počít, když lékaři žádnou zjevnou příčinu nenachází. Výsledkem je, že psychické potíže bagatelizují, někdy až zlehčují. Přichází s „dobrými radami“ typu: „Vzchop se, nepodléhej tomu. Je to jen ve tvé hlavě.“ Případně: „Každý má nějaké problémy, kdyby všechno prožíval jako ty, už by se oběsil celý národ.“

Nejde o výmysl, ale onemocnění

Jenže ono opravdu nejde o obyčejnou nervozitu, nepohodu, nemístnou přecitlivělost, nebo dokonce rozmazlenost. Panická porucha je závažné onemocnění, které ovlivňuje každodenní život a obvyklé fungování výrazně k horšímu. Ataka nejde jen tak ovládnout a překonává se jen obtížně. Terapeuti z psychologické a psychiatrické kliniky Adicare se shodují na tom, že jejich klienti nejčastěji popisují příznaky jako bušení srdce, dušnost, pocení, závratě, suchost v ústech a sevření žaludku. Panická porucha nikdy nebyla projevem slabosti nebo chybějící vůle a především může postihnout kohokoliv v kterémkoliv věku. I ty, kteří jí do určitého věku nikdy netrpěli.

Foto: Tero Vesalainen, Shutterstock.com

Ilustrační fotografieFoto: Tero Vesalainen, Shutterstock.com

Úzkosti slavných osobností

Dnes už legendární americká televizní moderátorka Oprah Winfrey odvedla ve prospěch lidí stižených panickými atakami obrovský kus práce. Když ve svých rozhovorech zmínila, že i ona patří mezi ty, kterým ztrpčovaly život, Amerika zpozorněla. Oprah tak prošlapala terén dalším hvězdám. Ty dnes stovkám lidí s touto nemocí pomáhají najít sebevědomí i odvahu a daří se jim to. Patří mezi ně už zmiňovaná herečka Emma Stone zářící ve filmech jako La La Land a Birdman stejně jako Megan Fox, jež se proslavila jednou z hlavních rolí snímku Transformers. Megan, kterou média často komentovala co do krásy jako klon Angeliny Jolie, dojala četné instagramové fanoušky svojí upřímností. Dostala obrovské množství vzkazů od lidí, již se identifikovali s jejím příběhem.

Konečně padlo tabu, kdy člověka se zlomenou nohou všichni litují, protože sádru přece vidí. Úzkosti jsou neviditelné, proto se svět dlouho tvářil, že o žádnou chorobu nešlo. „Panikáře“ najdeme i mezi českými herci. Důležitý vzkaz jak těch tuzemských, tak světových vůči veřejnosti zní: „Ne, nejste blázni a za svoji nemoc nemůžete! Podstatné je hledat profesionální pomoc, najít podporu a pochopení u vašich blízkých a věřit ve vlastní sílu a schopnosti.“

Načítám