Ke zlomenině krčku stehenní kosti stačí zakopnutí. Příčinou je osteoporóza a křehčí kosti

„Zlomenina krčku je typická pro vyšší věk. Průměrný věk pacientek bývá přes 83 let, u mužů pak kolem 77 let. Ženy tvoří zhruba 72 % všech hospitalizovaných, častěji totiž trpí osteoporózou a dožívají se vyššího věku,“ říká lékař Jan Šimánek, ortoped na klinice Health+.

Zlomenina krčku stehenní kosti nejčastěji vzniká po pádu, tedy při uklouznutí nebo zakopnutí, časté jsou zlomeniny, které vznikají přímo doma. U mladších osob k tomu dochází spíše při větší síle, například při dopravních nehodách nebo sportovních úrazech, u starších lidí ale stačí opravdu jen banální pád. „Důvodem je snížená kvalita kostní tkáně, jelikož kosti jsou křehčí, a také horší rovnováha a reakční schopnosti. Takový pád pak působí přímo v oblasti, kde je krček stehenní kosti mechanicky nejvíc namáhán, což vede ke zlomenině,“ popisuje ortoped Jan Šimánek.

„Ke zlomenině stačí v podstatě pád z vlastní výšky, kdy senior upadne doma nebo na ulici po drobném zaškobrtnutí na bok, pád způsobí náraz velkého trochanteru (část stehenní kosti) do země, což přenese sílu do krčku a vede ke zlomenině. Mluvíme zde o tzv. nízkoenergetické fraktuře, která vzniká při působení zcela minimálního násilí,“ doplňuje Jiří Zdražil, praktický lékař ze Sdružení praktických lékařů.

Zlomenina krčku je u seniorů nejčastěji důsledkem osteoporózy, tedy řídnutí kostí. Pokud senior jednou prodělá osteoporotickou frakturu, má výrazně vyšší pravděpodobnost, že v nejbližších letech prodělá další zlomeninu. Po pětašedesátých narozeninách se riziko vzniku osteoporotické fraktury zvyšuje až na 40 %. Onemocnění ale nemusí vůbec bolet, a tak pacienty dopředu nic nevaruje, proto je velmi důležité řídnutí kostí včas odhalit.

„Každá takováto zlomenina samozřejmě vede ke ztrátě soběstačnosti a mobility, například po zlomenině krčku až polovina pacientů již nikdy nechodí bez pomoci. Velmi závažné jsou komplikace z imobility, delší upoutání na lůžko výrazně zvyšuje riziko vzniku zápalu plic, proleženin, embolie a svalových atrofií,“ říká lékař Jiří Zdražil.

„Zlomenina krčku je riziková především svými následky a komplikacemi. Značná část nemocných zůstává již omezená v pohybu, chodí s berlemi či chodítky, mnozí jsou na vozíku nebo ležící. Navíc taková zlomenina je silně stresující záležitost s rozvrácením metabolismu. Přibližně 20 až 30 procent nemocných do roka po zlomenině krčku stehenní kosti bohužel na tyto komplikace umírá,“ uvádí lékař Vladimíra Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP.

>>>Osteoporóza: Drobnosti, které vás uchrání od invalidity

Volba léčby závisí na typu zlomeniny a celkovém zdravotním stavu pacientky či pacienta. „Pokud je zlomenina zaklíněná a bez posunu, dá se za určitých podmínek zvládnout i bez operace. Konzervativní postup volíme také u těch, kteří kvůli vážným onemocněním – například srdečním, plicním nebo infekčním – operaci jednoduše nezvládnou. U těchto případů ale víme, že výsledky bývají horší,“ prozradil lékař Jan Šimánek.

„Chirurgické možnosti léčby jsou v zásadě dvojí. Provádí se buď tzv. osteosyntéza, tedy spojení kostí pomocí šroubů a dlah nebo tzv. aloplastika, která může zahrnovat buď totální náhradu kyčelního kloubu (tzv. totální endoprotéza) nebo cervikokapitální náhradu (tzv. CCEP), kdy se nahrazuje jen hlavice a krček stehenní kosti. Posouzení toho, jaký typ výkonu bude proveden, závisí na vícero faktorech, například dislokaci, sklonu lomné linie, věku a samozřejmě celkovém stavu pacienta,“ vysvětluje lékař Jiří Zdražil.

Délka rekonvalescence po operaci zlomeniny krčku závisí na více faktorech, zejména na typu operace, věku pacienta a jeho zdravotním stavu, úrovni pohyblivosti a kondice před úrazem a samozřejmě na výskytu eventuálních komplikací. „Po operaci je nezbytná rehabilitace a snaha o co největší návrat k aktivnímu životu. Velmi důležité je ale také nezapomínat na to, co vlastně ke zlomenině křehké kosti vedlo, tedy na osteoporózu a její léčbu. A tady ještě máme co dohánět,“ zdůrazňuje profesor Vladimír Palička.

Zásadní je časná mobilizace, ideálně by měl pacient vstát už první nebo druhý den po operaci. Čím dřív se totiž postaví, tím menší je riziko komplikací a větší šance, že se vrátí k běžnému životu. Proces zotavení po zlomenině krčku může trvat několik týdnů až měsíců. Pokud probíhá hojení po operaci bez komplikací, je pacient zhruba po týdnu obvykle přeložen na lůžkové rehabilitační oddělení či oddělení následné péče. Tam probíhá fyzioterapie, zejména cvičení pro obnovení hybnosti a síly operované končetiny, nácvik chůze o berlích, trénink sebeobsluhy (oblékání, hygiena) a tak dále.

„Návrat do zaměstnání a běžného života je individuální, obvykle je možný za 3 až 6 měsíců. Řídit automobil se doporučuje po dvou až třech měsících od operace, po šesti měsících je možné začít rekreačně sportovat, ale s rozumem, bez přetěžování. Vhodné nejsou kontaktní sporty, dlouhý běh, sporty s odskokem (volejbal, košíková). Naopak velmi vhodná je chůze, nordic walking, turistika s trekovými holemi, plavání, aqua aerobic, lehká jízda na kole,“ popisuje Petra Švarcová, fyzioterapeutka z kliniky Health+.

Češi mají málo vitaminu D. Kde je ho nejvíc? Poslechněte si podcast s lékařem