Cukrovka a psychika. Jaký na ni má vliv?

Diabetes mellitus je onemocnění, které se objevuje stále častěji, podle statistik jím v současné době celosvětově trpí až 422 milionů lidí. Některé dopady na celkové zdraví, jako je zvýšené riziko infekce či xerostomie, jsou známé, o jiných se tolik nehovoří. Sem patří psychické obtíže, které cukrovkářům hrozí až třikrát častěji.

Už samotné vyslechnutí diagnózy vede ke stresovým reakcím a pacient může krátkodobě podlehnout panice. Léčba cukrovky vyžaduje zodpovědnost a vytrvalost. Patří k ní totiž zodpovědné užívání léků, nové stravovací a ideálně i pohybové návyky. Lidé s diabetem se musí neustále hlídat – aby pravidelně jedli nebo nepili příliš mnoho alkoholu. To vytváří velký tlak na jedince.

Za stres může hormon kortizol, který mozek uvolňuje v případě, že má dojem, že tělu hrozí nebezpečí. To má své historické důvody. Našim předkům umožnil nakumulovat do jednoho okamžiku sílu a energii, kterou mohli využít například k útěku před šavlozubým tygrem. Potom logicky potřebovali doplnit energii, a na to jsou cukry skvělé.

Jenže dnešního člověka nestresuje nic, před čím by musel fyzicky utíkat. Proto cukry doplňovat nepotřebuje, ale má to v sobě zakódované. A pokud nemůže uspokojit tuto potřebu, může ho to uvést do ještě většího stresu – což je případ cukrovkářů, kteří by si, na rozdíl od zdravých lidí, neměli dovolit jen tak zahřešit. Kortizol navíc ovlivňuje odbourávání glukózy a projevy cukrovky může zhoršovat.

A když se jednotlivé situace hromadí, stává se ze stresu krátkodobého stres chronický, dlouhodobý, který ovlivňuje psychiku nemocného.

Trvalý stres se podepisuje i na vzhledu. Jak?

Dlouhodobý stres prokazatelně zvyšuje riziko úzkosti i deprese. Souvisí to s každodenní péčí o sebe sama, kontrolou hladiny cukru v krvi, případně pícháním inzulinu i několikrát denně. „Já jsem v praxi viděl několik případů, kdy se se zhoršujícím diabetem prohlubovala deprese a se stabilizací hladiny cukru tyto příznaky ustupovaly,“ potvrzuje přední český psychiatr Jan Cimický.

Deprese a úzkosti ale nejsou jedinými obtížemi, s nimiž se diabetici potýkají. Přidávají se k ním i problémy se sexem a spánkem. Cukrovka totiž narušuje pružnost cév a omezuje průtok krve, čímž může mužům narušovat erekci a ženám vysušovat poševní sliznici. Kromě cév postihuje i nervy a může způsobovat brnění a mravenčení končetin, což se může podepsat i na kvalitě spánku. A potíže se sexem a spánkem na náladě také nepřidají.

Cukrovka zvyšuje riziko úzkosti a deprese a psychické problémy zase zhoršují průběh cukrovky. Proto je důležité pečovat nejen o zdraví fyzické, ale i o to duševní. Lékaři stále častěji doporučují, že pokud se léčíte s diabetem, neměli byste se stydět navštívit terapeuta, který s vámi všechno rozebere a pomůže vám se s nastalou těžkou životní situací vypořádat a adaptovat se na ni.

„Jakýkoli duševní problém může negativně ovlivnit průběh jiné nemoci a ani cukrovka není v tomto směru výjimkou – je to začarovaný kruh,“ říká Lucie Mačková, psycholožka a vedoucí Poradny pro rodinu v Ústí nad Orlicí. Důležitá je také podpora rodiny a blízkých.

S psychikou zamává i lupénka. Co pomůže?