Jak snížit riziko demence? Měřte si tlak už od mládí

O vysokém krevním tlaku (hypertenzi) se většinou mluví jako o problému dospělých. Pokud se neléčí, existuje vysoké riziko, že povede nejen k rychlejšímu rozvoji postižení tepen se všemi důsledky, jako je časný infarkt myokardu či mozková příhoda, ale i ke změnám poznávacích funkcí mozku, které souvisejí s dřívějším rozvojem demence.

Výsledky nedávné studie publikované začátkem letošního března v magazínu JAMA Network Open ovšem ukazují, že pravidelné kontroly krevního tlaku by se měly začít provádět už v pubertě. Právě tím se může významně minimalizovat riziko budoucích potíží s poruchami poznávací funkcí jako je paměť, koncentrace, rychlost reakcí a další. Ani u mladých lidí by se tedy vysoký krevní tlak neměl podceňovat.

Mozkové buňky řídící myšlenky, pohyb a tělesné funkce jsou známy jako šedá hmota mozková. Ty jsou propojeny bílou hmotou mozkovou, tedy buňkami, které mezi nimi přenášejí zprávy. Vědci zjistili, že od puberty neléčený vysoký krevní tlak může narušovat právě tuto bílou hmotu mozkovou, tedy přerušovat spojení mezi šedými mozkovými buňkami. Důsledkem toho se zprávy mezi nimi nešíří přímo, ale musejí cestovat různými oklikami.

Výsledkem toho to člověku myslí pomaleji, všechno mu trvá déle než obvykle, je pro něj těžší porovnávat a rozhodovat se. Kromě toho, že hypertenze může poškozovat bílou hmotu mozkovou, navíc podle badatelů snižuje průtok krve do šedé hmoty mozkové, což znamená nejen další zpomalení myšlení, ale jeho celkové narušení. Projevy takového stavu se už potkávají s projevy demence – člověk je dezorientovaný, má problém si pamatovat, poznávat, může mít potíže s řečí a podobně. To všechno se důsledkem neléčené hypertenze může začít projevovat už ve středním věku, tedy od nějakých 45 let.

I proto je důležité znát krevní tlak u dospívajících. Vysoký krevní tlak se dá totiž poměrně úspěšně léčit. Autoři probírané studie tedy apelují na to, aby se u mladistvých léčba neodkládala na pozdější věk, aby se řešilo i mírné zvýšení a lékaři k problému přistupovali stejně u jedince v pubertě jako u seniora.

Prvním a nejlepším způsobem je provést patřičné změny životního stylu, tedy omezit potraviny, které mají moc soli, nezdravých tuků a cukrů (polotovary a fast food, uzeniny, vnitřnosti a tmavé maso, slané pochutiny, tučné mléčné výrobky), také kofein a alkohol.

„Dále je dobré se pravidelně hýbat, vhodná je rychlá chůze, jízda na kole, plavání, běžkování. Důležité je věnovat pozornost spánkové hygieně, zejména dostatečně dlouhé době spánku minimálně 7–8 hodin denně,“ radí profesorka Hana Matějovská Kubešová z LF MU v Brně. Důležité je i dodržování pitného režimu (na kilogram váhy vypít denně alespoň 35 ml vody). „Pro kontrolu efektu opatření je dobré zakoupit domů kvalitní automatický tonometr, ideálně s manžetou na paži. Tonometry měřící krevní tlak na zápěstí nejsou tak přesné,“ radí lékařka.

Jak si správně změřit tlak

Někdy ale úpravy životosprávy nestačí. „Potom je na místě návštěva lékaře, který provede náležitá vyšetření a v případě potřeby předepíše vhodnou medikaci,“ říká Ondřej Sobotka, praktický lékař  spoluautor virtuální sestry Emmy.

„Obecně lze říci, že pokud má krevní tlak tendenci se zvyšovat a není nalezena žádná prvotní příčina, bude hypertenze již celoživotní záležitostí, a tedy je na samotném nemocném, jak důsledně se bude léčit a předcházet tak pozdním komplikacím,“ uzavírá profesorka Matějovská Kubešová.

Kornatění tepen zvyšuje riziko hypertenze. Které potraviny kondici tepen podpoří?