Přinesla vám zima plíseň do bytu? Zbavte se jí co nejdříve!

Mít plesnivé zdi rozhodně není jen estetický problém, nad kterým lze mávnout rukou, protože se objevuje třeba jen s příchodem zimy. Tyhle vláknité mikroskopické houby mohou být nebezpečnější, než se na první pohled zdá. Jsou velmi přizpůsobivé a dokážou růst téměř kdekoliv. Kromě zdí i třeba na jídle, textiliích, plastech i lidské pokožce a nehtech, šířit se mohou vzduchem, vodou i prostřednictvím hmyzu. A zatímco některé druhy jsou neškodné a jejich největším negativem je, že na napadeném povrchu vytváří nepěkné fleky a porosty, jiné s sebou přináší i různě závažná zdravotní rizika.

Plísně není radno podceňovat. V závislosti na druhu mohou způsobovat záněty průdušek a nosních dutin, bolesti hlavy, atopický ekzém a nejrůznější alergie či astmatické záchvaty. V nejhorších případech pak může jejich přítomnost působit karcinogenně a vést k infarktu.

Nejvíce ohrožují alergiky, osoby s oslabenou imunitou, kardiaky, onkologické pacienty, kuřáky, děti a seniory. Není tedy od věci dělat co nejvíce pro to, abyste jejímu vzniku předešli. Jaká by měla být správná prevence?

Za vznikem plísní nejčastěji stojí vysoká vlhkost. To nejjednodušší, co můžete pro začátek udělat, je pořídit si vlhkoměr. Ideální vlhkost v bytě či domě by při běžné pokojové teplotě měla být kolem 50 %, nikdy by přitom neměla přesáhnout 60 %.

Příčin vyšší vlhkosti je hned několik. Patří k nim běžné činnosti, jako je lidské dýchání, sprchování, vaření nebo žehlení, svým dílem přispívají i plastová okna. Ta sice výborně izolují a chrání před zbytečným únikem tepla, zároveň ale v interiéru zadržují i vlhkost a páry. Naštěstí existuje poměrně jednoduché řešení.

Jestli existuje správná a účinná prevence vzniku plísní v bytě, jmenuje se správné větrání. Každé roční období má svá specifika, a zatímco v létě můžete mít okna otevřená klidně celý den, v zimě je daleko lepší větrat zhruba pět minut alespoň třikrát denně. Důležité je to zejména ráno a večer - nebojte se přitom udělat pořádný průvan, který se postará o rychlou výměnu vzduchu, aniž by se ochladily zdi.

Když přijde na větrání, je dobré zohlednit i počet lidí v domácnosti a účel dané místnosti. V koupelně je třeba větrat déle, hlavně pak po horké sprše či koupeli, případně si do ní pořídit ventilaci nebo větrák. To samé platí v kuchyni při vaření. Pokud tu nemůžete mít otevřené okno, investujte do kvalitní digestoře. V zatěžovaných místnostech vám od vlhkosti mohou pomoci i některé rostliny a odvlhčovače či vysoušeče vzduchu.

Důvodem pro vznikající vlhkost mohou být i technické závady na domě. Možná do zdi prosakuje voda z prasklé trubky v koupelně nebo topení. Vnější stranu domu může promáčet voda z nesprávně napojených či ucpaných okapů. Může zatékat špatně těsnícími okny anebo se může rosit zeď kvůli špatně provedenému zateplení. Jestliže máte na něco takového podezření, je dobré vše pečlivě zkontrolovat a případně zavolat odborníka, jenž by vám s nápravou pomohl.

Co dělat, pokud už se plíseň na zdi objevila? Můžete si vzít na pomoc běžné suroviny, jako je olej z čajovníku australského, ocet a jedlá soda. Ocet či čajovník jednoduše nastříkejte rozprašovačem na postižené místo, nechte zhruba hodinu působit a setřete houbou namočenou v teplé vodě. Pokud bude třeba, vydrhněte zbytky plísně kartáčem (nikdy ne nasucho, aby neprášila do místnosti a vašich plic), případně postup s octem zopakujte. Ten ovšem většinou stačí pouze na první náznaky plísně a s vážnějšími případy si neporadí.

Občas je tedy nutné sáhnout po chemických protiplísňových přípravcích. Při jejich používání postupujte podle návodu na obalu, nezapomeňte si vzít gumové rukavice a chránit své oči. Buďte důslední a pamatujte na to, že pokud neodstraníte příčinu a nebudete věnovat dostatečnou pozornost prevenci, tedy hlídání vlhkosti a větrání, budou se plísně stále vracet.

Fígle do domácnosti, které vám změní život. Zkusíte je?