Migréna není jen bolest hlavy, ale nesnesitelná nemoc

Možná vás občas bolí hlava a máte tendenci říkat, že „zase máte tu otravnou migrénu“. To je ale značné zlehčení: obyčejná bolest hlavy je proti skutečným migrenózním záchvatům procházka růžovým sadem. Při migréně se totiž k pulzující bolesti hlavy přidávají další problémy. Jak vypadá skutečná migréna?

„Osoby s migrénou trápí nevolnosti či zvracení, přecitlivělost na pach, hluk a světlo nebo poruchy zraku a rovnováhy a další nepříjemné symptomy,“ vyjmenovává Rýza Blažejovská, předsedkyně organizace Migréna-help a sama pacientka s migrénou. Při záchvatech se objevuje i zimnice, bolesti břicha či průjem. Bolesti se zhoršují s každým pohybem a nemocní nejsou schopni úkonů běžného života. Přidat se může i motorická slabost a zmatenost.

Někdy záchvatu předchází aura: nastupující migréna se hlásí zvoněním v uších, špatným viděním či závratěmi. Později i vyšší citlivostí na zvuky či pachy, podrážděností, nevolností, bolestmi krční páteře… Bolest hlavy se dostaví do několika hodin. Po záchvatu nastupuje tzv. dojezd (postdromální fáze): někdy až několik dní trvající nevolnost či únava.

Když si výše popsaným peklem projdete alespoň pětkrát, může lékař stanovit diagnózu migréna. Co to znamená? Že trpíte záchvatovitým onemocněním bez jasné příčiny. Existuje i chronická migréna a od té klasické se liší jen četností záchvatů. „Pokud během tří měsíců proděláte 15 a více záchvatů, je jasné, že máte právě migrénu chronickou,“ vysvětluje neuroložka Eva Medová, specialistka na migrénu. Léčba je velmi složitá a vyžaduje péči neurologa.

Zdá se, že něco tak nepříjemného, jako je migréna, musí mít jasnou příčinu. Možná má, ale zatím není známa. Odborníci se ale shodně domnívají, že na vině je pravděpodobně genetika: mozek nemocného totiž na běžné podněty prostředí reaguje přecitlivěle.

Migrenózní záchvat může mít různé spouštěče. Podle Evy Medové sem patří stres a úzkost, změny počasí, potíže se spánkem, kouření, alkohol, ostrá a blikající světla, potraviny s glutamátem, sýry s modrou plísní, čokoláda a káva, hormonální změny (menstruace, těhotenství), hlad a nedostatek tekutin.

Do jisté míry pomáhá vyhýbání se provokačním faktorům, stejně jako dodržování správné životosprávy. Rýza Blažejovská na základě vlastní zkušenosti doporučuje dbát v první řadě na dobrý spánkový, stravovací i pitný režim, naučit se pracovat se stresem praktikováním relaxačních technik, jógou nebo prostřednictvím psychoterapie, pravidelně se hýbat a hlavně se neuzavírat se svým trápením do samoty, mluvit o něm s ostatními a zkoušet všechny dostupné formy pomoci. Lze tak omezit frekvenci záchvatů, případně snížit jejich intenzitu.

Sužují vás podobné potíže? Potom neodkládejte návštěvu praktického lékaře. Vyšetří vás (je nutné vyloučit jinou příčinu bolesti hlavy) a případně pošle k neurologovi, který může předepsat speciální léky: jde například o antimigrenika sloužící k ovlivnění záchvatů. Pokud neurolog shledá, že vám ani on nedokáže výrazněji pomoci, odkáže vás na centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Tam mohou nejtěžším případům předepsat i nové léky v injekcích, které si pacient hradí sám. Možná je i léčba alternativní, například akupunktura.

Víte, proč se někomu dělá špatně, když si v autě čte?