Hlavní obsah

Prokrastinujete v době pandemie? Poradíme, jak to poznat!

Foto: Nicoleta Ionescu, Shutterstock.com
20. 2. 2021

Máte sklony k odkládání úkolů a povinností a způsobuje vám to výčitky svědomí? Pak možná trpíte známou poruchou zvanou prokrastinace. Víme, komu hrozí nejvíc, a poradíme vám, jak s ní bojovat.

Článek

Prokrastinace značí chorobné a dlouhodobé odkládání povinností a úkolů a pochází z latinského spojení „pro crastinus“, což znamená „na zítra“.

„Je to problém spojený s pocitem totální frustrace a selhání, do kterého se lidé začnou automaticky propadat, protože nesplňují cíle, které jim dává společnost, ale ani ty, které si dávají oni sami. Z toho pak pramení stres, závist, nepřejícnost a množství dalších negativních emocí, které rozhodně nejsou základem spokojeného života,“ uvádí Petra Martišková, která se věnuje psaní knih pro děti a mládež, je lektorkou českého jazyka pro dospělé a v neposlední řadě vede kurzy na pomoc s prokrastinací. Proto jsme se jí zeptali, jak současný stav ovlivňuje tendence k prokrastinaci.

Práce v době covidu

Dnešní nenormální situace odkládání povinností značně nahrává – prokrastinovat v době koronaviru není vůbec nic těžkého. „Namísto pravidelného docházení do práce můžete zůstat doma za stolem nebo na gauči v pyžamu a při vyřizování mailů jedním okem koukat na poslední díl oblíbeného seriálu. Chodíte později spát, protože nemusíte tak brzy vstávat, a po nějaké době zjistíte, že když odložíte něco na zítra, také se nic nestane. A přesně to je začátek konce,“ upozorňuje lektorka. Jestliže vám toto povaha vaší práce dovolí, může být pro leckoho hodně těžké úkoly neodsouvat.

Prokrastinace není lenost

Prokrastinace ovšem není jen tak ledajaké nicnedělání. Jak se liší od lenosti nebo odpočinku? Poznáte to jednoduše: odpočíváte po práci a prokrastinujete před prací. „Možná si řeknete, že než se pustíte do otravných tabulek nebo reportů šéfovi, tak si odpočinete, ale ve skutečnosti neodpočíváte. Ve vašem podvědomí totiž bliká kontrolka, která upozorňuje, že máte ještě spoustu práce před sebou. A když to budete odkládat stále, budou se úkoly vršit a stres se úměrně tomu zvyšovat. Odtud už je pak jen krůček k pocitům frustrace a neschopnosti, nebo ještě hůř k depresi,“ popisuje Petra Martišková. A v tom je právě prokrastinace nebezpečná – na rozdíl od lenosti, neboť líný člověk je s nicneděláním smířený a dokáže si ho užít.

Foto: Yulia Grigoryeva, Shutterstock.com

Zbytečnému odkládání povinností a úkolů nahrávají sociální sítě. Zkuste je omezit

Kdo má sklony k prokrastinaci

Úkoly většinou odsouvají lidé, kteří si neumějí organizovat čas, nemají vnitřní disciplínu a v současné době na home office třeba ani dostatečnou motivaci. Často to bývají studenti. „Podle odborníků opravdu nejvíce prokrastinují právě oni a z nich nejčastěji vysokoškoláci. Důvodů je hned několik. Neumějí si dobře rozvrhnout čas, navíc mají spoustu lákadel v podobě sociálních sítí a motivace dobrou známkou ze zkoušky také není zrovna z nejsilnějších,“ doplňuje Petra Martišková.

Jak se s odkládáním úkolů vypořádat

Důležité je najít motivaci a snažit se efektivněji využít čas. Při práci doma je dobré rozložit si povinnosti v rámci dne tak, jako byste chodili do zaměstnání či do školy, a nespoléhejte na to, že můžete leccos dodělat o víkendech! Nařizujte si budík a dodržujte režim. „Velkou úsporu času člověk získá už jen tím, když si přesně určí dobu, kdy a kolik mailů vyřídí a kdy bude řešit telefony,“ radí lektorka.

Napište si seznam úkolů, vytvořte si týdenní plán a snažte se ho držet. Není nic jednoduššího než si koupit diář či notýsek a vše si poctivě rozepsat. Plán si lze vylepit třeba na lednici a úkoly hezky odškrtávat. Důležité je omezit zbytečné surfování na sociálních sítích, které k prokrastinaci často napomáhá.

Foto: shutter_o, Shutterstock.com

Před prokrastinací vás uchrání pravidelný režim i sepisování pracovního plánu

Naučte se odpočívat

Po práci nezapomínejte na zasloužený oddech. „Odpočinek je složité definovat, ale dokážete to prostřednictvím opačného pólu – výkonu a práce. Odpočinek je tak jednak to, co není prací ani výkonem, a u čeho se tedy silně nepřemáháte, nevyčerpáváte své kapacity. A za druhé je to něco, co by mělo regenerovat vaše síly, náladu, chuť do života,“ upřesňuje psycholog Dalibor Špok, který radí, aby lidé odpočívali i manuální činností, je-li jejich práce duševního rázu.

Řekněte si o pomoc

Nevíte-li si však dál rady a stále trpíte výčitkami, obraťte se pro radu k odborníkům. Je možné začít i on-line kurzy, které vám pomohou se přinejmenším odpíchnout. Někdy stačí si o problému pohovořit s přáteli či kolegy a možná zjistíte, že v tom nejste tak úplně sami.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek