Události roku 2020: Co kromě korony hýbalo světem?

Je jasné, že pandemie koronaviru byla asi to nejzásadnější, co se loni událo. Ovlivnila život téměř celé planety a minimálně i začátek letoška se ponese v jejím duchu. Pojďme ale na chvíli na covid zapomenout a připomeňme si i jiné události, které v loňském roce zaujaly a hýbaly společností.

Odchod prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan (39) z královské rodiny způsobil velký poprask a novináři mu začali říkat megxit (spojení slov Meghan a brexit). Hned v lednu vévodové na sociálních sítích oznámili, že by se rádi oprostili od královských povinností, osamostatnili se a začali se živit sami.

Přestože i sama královna se o tomto záměru dozvěděla až z internetu, jejich přání přijala a respektovala. Od dubna již Sussexové nemuseli vykonávat povinnosti spojené s královskou rodinou, přišli o tituly Jeho a Její královská Výsost a přestali být financováni z veřejných prostředků. Nejdříve se usadili v Kanadě, nakonec se ale přestěhovali do luxusní vily v Kalifornii. Nedávno navíc vévodkyně šokovala dramaticky otevřenou zpovědí, jak v červenci potratila.

Navzdory britské tradici se začal princ Harry vyjadřovat k politice.

Také počátkem listopadu svět chvíli věnoval pozornost něčemu jinému než jen koronaviru. V USA totiž volili nového prezidenta. Proti nyní již dosluhujícímu Donaldu Trumpovi (74) se postavil Joe Biden (78) a do poslední chvíle to byl velmi napínavý a vyrovnaný souboj.

Donald Trump se navíc nedokázal ovládnout, předčasně se prohlašoval za vítěze, a když bylo jasné, že hlasy, které získal, stačit nebudou, začal vyhrožovat soudy, kde chtěl napadnout regulérnost voleb. Jednoduše řečeno, choval se jako malý kluk, kterému sebrali oblíbenou hračku a on se teď vzteká. A svět se samozřejmě na jeho účet bavil. Nicméně 14. prosince byl oficiálním vítězem voleb prohlášen Joe Biden, který v Bílém domě usedne 20. ledna.

V USA to vře do té míry, že se chystá Texit. Má naději na úspěch?

A v USA ještě chvíli zůstaneme. Obrovské protesty, pouliční bitky, rabování a další výtržnosti s celosvětovým dopadem vyvolala smrt černošského recidivisty George Floyda (†46). Byl zatčen během policejní akce a zemřel poté, co na něj jeden z policistů zaklekl a nepovolil, ani když zadržený prosil a křičel, že nemůže dýchat.

Jeho smrt vyvolala poprask – stala se pomyslným „posledním hřebíčkem“ a přiměla Afroameričany masově se postavit systémovému násilí, kdy jsou i přes četné podpůrné akce stále mnohdy vnímáni jako občané druhé kategorie. Záběry ze zatýkání obletěly svět a vyvolaly nespočet demonstrací proti rasismu, jež byly leckde spojené s mnoha násilnými excesy. Policista, který na Georgi Floydovi klečel, nyní čelí obžalobě z vraždy, jeho tři kolegové, kteří byli u toho a ničemu nezabránili, pak z napomáhání k vraždě.

Ať si to vyřeší po svém. Ve skutečnosti ani netušíme, co je to být otrok.

Že se ve Spojených státech hroutí dosavadní pořádky, je jasné, a proto tam ještě zůstaneme. Loni se hodně mluvilo i o genderové rovnosti, rasismu a znevýhodňování nejrůznějších sexuálních a jiných menšin. A na základě toho vznikla nová pravidla pro udílení filmových Oscarů, která musejí filmaři dodržet, aby se o legendární sošku vůbec mohli ucházet.

Zatím mají pouze status doporučení, ale od roku 2024 budou závazná. Filmaři budou muset splnit alespoň dva ze čtyř předpisů, které se týkají zastoupení lidí z různých rasových, etnických či sexuálních menšin a také počtu žen či lidí se zdravotním postižením a podobně. Nejde jen o herce, ale i o štáb (produkce, marketing, maskéři, výtvarníci…). To samozřejmě zvedlo velkou vlnu nejrůznějších reakcí – od pochvalných až po rozčílené. Někteří umělci dokonce uvedli, že je to nepřípustný diktát a zásah do umělecké tvorby.

Někteří kritici nová pravidla Oscarů považují za komunistické manýry.

A co domácí události? Určitě je potřeba zmínit dokument Barbory Chalupové (27) a Víta Klusáka (40) V síti, v němž se tři dospělé herečky s výrazně mladistvým vzhledem vydávají za dvanáctiletá děvčátka a ukazují, jak drsný a nebezpečný může být pro děti svět internetu a sociálních sítí. Jak stačí pár minut a vaše holčička se stane obětí pedofilních predátorů.

O dokumentu, který mnohé vyděsil (některé možná i pobouřil), se nejen hodně mluvilo, ale řadě rodičů posloužil i jako výchovná pomůcka: vzít dítě do kina (v nabídce jsou totiž tři verze – pro děti od 12 let, pro mládež od 15 let a také verze pro dospělé) a ukázat mu, co se doopravdy může stát, nebylo snad nikdy tak důležité. A ještě jeden bonus tenhle dokument má: několik sexuálních predátorů, kteří lákali „nezletilé“ dívky na sex, skončilo před soudem!

Třebaže covid nebyl jediným zásadním tématem, rozhodně ovlivnil, co mohl. Kterým slavným snoubencům koronavirus překazil plány?