Proč poslouchat na Štědrý den zvony a zapalovat svíčky? A jak zjistit, co vás čeká?

Štědrovečerní tradice jsou jasné: půst, sváteční večeře, dárky a někdy i půlnoční mše. Spousta jídel i výzdoba ale měla svůj význam - vánočkou, cukrovím i dalšími pokrmy si naši předci chtěli zajistit pokoj, štěstí a peníze do dalšího roku. A pak byli také zvědavi, co je čeká. Jak to zjišťovali?

Některé vánoční věštby a pověry jsou dobře známé – nemělo se věšet prádlo, aby se během roku nikdo neoběsil, překrajovala se jablka a v něm se hledaly hvězdičky pro dobré zdraví (jadérka ve tvaru křížku pak znamenala nemoc nebo smrt). Do chladné vody se lilo olovo a z tvarů se hádalo, co lidi čeká, hozený pantofel pak odpověděl na otázku, jestli se v příštím roce dotyčný ožení či vdá (nebo alespoň půjde z domu). Kdo našel pod talířem šupinu, neměl mít v příštím roce nouzi o peníze. Tímto ovšem lidové zvyky zdaleka nekončí. Vánoce a hlavně Štědrý den byly podle našich předků třeba ideálním okamžikem k pátrání po budoucím choti.

Ruská tradice říká, že dívka si má sednout před velké zrcadlo, dvě další postavit po stranách a jedno za sebe, aby vznikla zrcadlová síň. Pak má v myšlenkách pozvat svého budoucího manžela k večeři. V zrcadle se při dostatečném soustředění objeví postava či silueta.

Odrazy slouží k věštění často, ale netýká se to jen zrcadla. Další možností je zabalit kus vlastnoručně upečené vánočky a vyrazit s ním ven ke studánce, ze které prýští potůček. Vyčistěte studánku, vhoďte do ní kousek vánočky (kousek, ne půlku) a studánka vám za odměnu ukáže, prostřednictvím vánočky, obrazy toho, co vás v příštím roce čeká. V zurčení potůčku je navíc možno slyšet i šeptání věcí budoucích.

Podobný význam mělo dříve i klepání na kurník. Když se po zaklepání ozval jako první kohout, znamenalo to, že děvče čeká v následujícím roce svatba. Sňatek měly zajistit také patky od vánočky – tedy v případě, že se dívce podařilo sehnat jich o Vánocích devět.

K Vánocům patří bezpochyby také oheň – pálení svíček je něco, do čeho byste měli skočit rovnýma nohama. Naši předci totiž věřili, že v období Vánoc je závoj mezi naším světem a světem mrtvých tenčí a duše sem občas zabloudí. Zapálené svíčky a tančící plaménky jim pomáhají najít cestu sem i zpět. Světla na vánočním stromku jim navíc ukazují, jak moc na ně myslíme.

Vyrobte si letos na stromeček ozdoby sami

Kouzelnou moc mají na Štědrý den i zvony. Vyrazte ven před půlnocí a poslechněte si, jak se zvoní na půlnoční mši. Zvuk zvonů má totiž v tuto noc moc dovést toho, kdo je slyší, k pokladu a pohádkovému bohatství. Tak to nepodceňujte.

Zvonění zvonků a rolniček bylo kdysi nesmírně oblíbené a vy můžete tento zvyk přivést zpátky k životu tím, že ověsíte cingrlátky a rolničkami celý dům, a taky sebe. Jejich tichoučké cinkání odpuzuje zlé duše a zajistí klidný průběh svátků.

Nezapomeňte ani na tradice spojené se stolováním (nápady na vánoční tabuli). V první řadě byste měli nechat u stolu prostřené jedno místo navíc za všechny zesnulé v rodině. Připravte k němu veškeré talíře, příbory, ubrousky, všechno načančejte a věnujte svým příbuzným tichou vzpomínku. Od večeře by se taky po usazení celé rodiny neměl už nikdo zvedat, dokud není všechno dojedeno, jinak to přinese neštěstí.

Některé tradice navíc zmiňují devatero pokrmů – na tom, jaké to mají být, se už zdroje neshodují. Kromě kapra se jedl také hrách či čočka a kroupy. Luštěniny byly totiž lehce dostupné, a navíc se věřilo, že nosí bohatství. Klidně si vymyslete vlastní devatero, které vám ke stolu přinese spokojenost!

Dostatek peněz měly zaručit také šupiny pod talířem, které se tam umísťovaly v domácnostech, kde se večer podávala ryba. Celý stůl navíc hospodyně omotala řetězem či provazem, aby zajistila soudržnost rodiny. Pod stůl se umisťovala sekera, na kterou před večeří každý stoupl – mělo ho to ochránit od bolestí nohou.

Svoji znalost vánočních tradic si můžete vyzkoušet v našem kvízu