Velikonoce na Slovensku. Svátky u našich sousedů vystihuje pospolitost, hodování i bohatý folklor

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem pro všechny křesťany. Nespočívají však jen v náboženských obřadech, ale také v pečlivě dodržovaných prastarých rituálech, které spojují rodiny i komunity po celé zemi. Velikonoce v podání Slováků představují spoustu rodinného a přátelského setkávání, veselí a hodování. Nesmí chybět hojnost barev, chutí a vůní ani bohatý folklor.

Dny pracovního volna začínají na Slovensku na Velký pátek a končí Velikonočním pondělím. V tyto dny je stejně jako u nás volno, lidé chodí na bohoslužby a probíhají velikonoční oslavy.

Slovenské Velikonoce se nesou v duchu radosti, oslavy života a jara. Jsou těm českým velmi podobné, přesto se v něčem liší. Vystihuje je větší pospolitost a touha lidí potkávat se, sdružovat, užívat si a sdílet kouzlo okamžiku. Na mnoha místech se konají slavnosti, zpívání a tance, jarmarky či veselé barevné průvody. Chybět nesmí dobré jídlo a pití ani návštěva kostela. Pokud jde o velikonoční zvyky, některé jsou stejné nebo podobné těm našim, jiné se naopak odlišují a u nás je neznáme.

S Velikonocemi na Slovensku se neodmyslitelně pojí malování a zdobení kraslic, pletení pomlázky z proutků, které se tu říká korbáč, i hodování neboli chození na pomlázku. Na koledu chodí muži a chlapci, stejně jako u nás, o Velikonočním pondělí, kdy vyšlehají dívky, aby byly zdravé a zůstaly mladé. Oblíbené je zde rovněž polévání žen studenou vodou, tzv. oblievačka, symbol životní energie a udržení krásy. Za to pak koledníci dostávají malovaná vajíčka či barevnou stuhu na pomlázku. Pro děti si hospodyňky připravují čokoládová vajíčka a jiné sladkosti. Po Velikonočním pondělí následuje takzvané odplatné (odvetné) úterý, kdy vyrážejí na pomlázku děvčata a šlehají nebo polévají chlapce.

Hlavní součástí slovenských Velikonoc pro křesťany jsou samozřejmě bohoslužby. Ty nejdůležitější probíhají na Velký pátek a Boží hod velikonoční. Na mši o Velikonoční neděli kněz světí velikonoční pokrmy, které si věřící přinesou, jelikož právě tímto dnem končí čtyřicetidenní půst. Po mši na Velikonoční neděli pak následuje oběd, který obvykle začíná medovým křížem na oplatce. To je tradiční pokrm z medu, koření a mouky ve tvaru kříže, který má hluboký křesťanský význam. Symbolizuje společenství a náboženskou důležitost svátků.

Podobně jako jsme zvyklí u nás, také na Slovensku jsou Velikonoce příležitostí k rodinným setkáváním a společnému stolování, na kterém si hospodyňky dávají záležet. Sváteční tabule musí být bohatá. Které lahůdky jsou pro slovenské Velikonoce typické?

Snad v žádné domácnosti nechybí tradiční kulatý kynutý koláč paska, který může být vytvarován i do podoby beránka. Nezbytná jsou vajíčka ve všech podobách, pečená či vařená šunka, uzené maso a nádivka s bylinkami, kopřivami a klobásou nebo masem. K oblíbeným pokrmům patří i bramborový salát s majonézou, ovocné koláče s tvarohovou náplní a smažené koblihy. Lahůdkou je též velikonoční sýrová hrudka - vaječný sýr, který připomíná naši vaječnou tlačenku a podává se na chlebu s pažitkou nebo cibulkou.

Velikonoce podle horoskopu. Zjistěte, jaké tradice a rituály by zrozenci ve vašem znamení neměli minout