Pomlázka

K Velikonocům kromě zdobení vajíček, mazanců či dekorací v podobě kuřátek a zajíčků neodmyslitelně patří také koledování s pomlázkou v ruce. Zatímco před pár lety si ji uměl hravě uplést snad každý, v současnosti tuto schopnost často nahrazuje koupě hotové pomlázky v obchodě. Pokud byste si to přece jen chtěli vyzkoušet, poradíme vám, jak na to. Není se čeho obávat, je to snadné a zabere to jen chvíli.

Pomlázky se nejčastěji pletou z vrbového proutí – konkrétně pak z proutí vrby košíkářské, bílé či jívy. Najít vhodné zdroje proutí pak není vůbec těžké – stačí se projít kolem vodních toků a pravděpodobně uspějete. Plést lze i z jiných druhů vrb, je ale třeba pamatovat na to, že jejich proutí musí být dostatečně pružné, ale na druhou stranu nesmí být vyloženě měkké, jelikož by tím pádem pomlázka nedržela tvar. Vyvarovat byste se proto měli například vrbám smutečním, jejichž proutí je jednak velmi úzké, ale hlavně měkké a po uschnutí i extrémně křehké.

Při sbírání proutků myslete na to, že je třeba volit kusy bez poškození a ideálně i bez pupenů či postranních větviček. Proutky řezejte tak, aby v nejširším místě měly maximálně půl centimetru. Pruty s větším průměrem se jednak již hůře ohýbají, ale hlavně je u nich problém se svázáním a tvorbou rukojeti kvůli složitějšímu spodnímu svázání. Co se pak týče délky jednotlivých proutků, ta je ve výsledku na vás. Počítejte nicméně s tím, že délka prutu se kvůli zaplétání nerovná délce pomlázky, výsledný produkt bývá zpravidla o čtvrtinu až pětinu menší. Při použití metrových proutků tedy počítejte s tím, že se dostanete na pomlázku o délce zhruba 75 až 80 centimetrů (pleteného stavu). Zároveň myslete na to, že je třeba plést z proutí o stejné délce a ideálně i zhruba stejných průměrech. Jedině tak totiž docílíte symetričnosti a minima odpadu.

Ideální je, když s pleteném pomlázky začnete ihned po opatření proutků. To vám zajistí jejich pružnost a tedy i minimální riziko zlomení. Pokud to není možné, před pletením je třeba proutí namočit po celé jeho délce, aby nasálo vodu a změklo. Doba namáčení se liší podle toho, jak moc proutí vyschlo, což jinými slovy znamená, že je třeba proutí pod vodou kontrolovat a začít s ním pracovat ve chvíli, kdy se vám bude zdát dostatečně pružné.

Stylů pletení je celá řada a liší se nejen kraj od kraje, ale i rodina od rodiny. Právě díky tomu jsou tak pomlázky mnohdy originální, jelikož žádný „standard“ neexistuje. K vidění jsou jak typy pletené od nejužšího místa na proutcích po nejširší, tak i klasické typy zužující se směrem k jejich špičce, na kterou se váží mašle. Setkat se lze rovněž s typy z jednoho druhu proutí, tak i typy mixující pro co největší pestrost několik druhů. Jakmile ale člověk pochopí základní princip pletení pomlázky je její příprava relativně jednoduchá.

Obecně platí, že čím méně proutků je pro pletení pomlázky použito, tím se plete jednodušeji, ovšem za cenu slabší a méně vzhledově zajímavé pomlázky. Co se pak týče počtu proutků, pomlázky se pletou nejméně ze čtyř, plést se dá relativně jednoduše i z šesti či osmi. Zkušení koledníci jsou pak schopni plést třeba i z devíti, dvanácti či více proutků, avšak tento styl pletení už vyžaduje určité zkušenosti. Na velikonoční mrskačku poslouží stejně dobře všechny „modely“, takže je vhodné při úplných začátcích volit spíše jednodušší modely. My se v následujících řádcích zaměříme konkrétně na pletení ze 4, 6 a 8 prutů.