Žene vás stres k přejídání? Víme, jak situaci ustát bez zbytečných kalorií, pomůže i hluboké dýchání

Jídlo bylo odjakživa především prostředkem k přežití. V naší době to už ovšem dávno není jeho primární účel. V masovém měřítku se z něj stalo snadno dostupné potěšení. Což je ještě ta lepší varianta a i ta přidává na kilech. Spousta lidí se ale ocitá v situaci, kdy jídlem řeší smutek a napětí. Už v dětství si člověk snadno navykne léčit emoční bolístky čokoládou nebo dortíkem. Není mu zatěžko najít pochopení pro nešťastnou Bridget Jones, která řešila zoufalství po rozchodu pojídáním kil čokolády a zmrzliny. Po návratu domů z práce po náročném dni býváme ještě plní napětí a doznívajícího stresu. Jediné, na co se těšíme, je gauč, sklenka vína a čokoláda s pocitem „dneska si to přece zasloužím“. Přejídání se tak velmi snadno stane denní rutinou.

Pro podobné situace, ve kterých řešíme nějaký pocit jídlem, se vžil název „emoční jedení“. „Potíž je v tom, že v tu chvíli víno a čokoláda skutečně pomohou,“ podotýká Iva Málková ze STOB, která si v této organizaci vytvořila metodiku používanou v kurzech zdravého hubnutí. „Uleví nám od pocitu napětí, možná i vytvoří pocit bezpečí a pohody. To vše ale funguje jen krátkodobě,“ dodává. Nic totiž netrvá donekonečna. „Lidé s nadváhou popisují,“ bere si opět slovo Iva Málková, „že se pocit úlevy po konzumaci například sladkého stále zkracuje. Pak prostě nutně přijde den, kdy úleva nastane pouze po dobu konzumace. V momentě, kdy čokoláda zmizí, objeví se silné výčitky svědomí.“

Pojďme se tedy pokusit porozumět tomu, proč jídlo vyhledáváme jako „lék“ na napětí. Stres v dnešní době máme tendenci vnímat pouze negativně. Pravdou ale je, že se jedná o život zachraňující a velmi důležitou reakci našeho těla na skutečné nebo domnělé ohrožení. Tělo se okamžitě aktivuje. Zrychlí se dech, rozbuší srdce a vyplaví určité hormony. To vše proto, aby měl člověk dostatek energie a kyslíku pro svaly a mohl co nejrychleji „utéct“. Přesně takovouto tělesnou reakci ale zažíváte, nejen když jste vystaveni skutečnému nebezpečí, ale i tomu domnělému. Denně vás „ohrožují“ vaše katastrofické scénáře („A co když se stane…“), obavy z budoucnosti, pochybnosti, zda něco zvládnete, důraz na výkon a další tlaky. Znamená to, že jste stresu vystaveni mnohem častěji, než by bylo zdravé či prospěšné. Nemusíte mu ale hned podlehnout.

Jednou z osvědčených cest je podle metodiky STOBu vědomě hledat a zařazovat v takovou chvíli jiné strategie, než je jídlo a na stres také pomáhají. Na rozdíl od mlsání a přejídání ale nemají na naše těla negativní následky. Jednou z nich je například takzvaná technika oddálení. „Pokud zažíváte stupňující se napětí, můžete mít pocit, že když něco okamžitě neuděláte, napětí nepůjde vydržet. Pravdou však je, že když vyroste na určitou úroveň, dále nestoupá. Nějakou dobu se udržuje konstantní a následně začne zcela samovolně a bez našeho zásahu klesat.“ Tento mechanismus můžete podle Ivy Málkové využít ve svůj prospěch. Například si stanovit pravidlo, že ve chvíli stoupajícího napětí nejíte. Nebo mezi napětí a jídlo postavit pomyslnou zeď v podobě časového limitu. Pokud i po uplynutí například dvaceti minut budete mít dál silné nutkání si něco zakousnout, dovolíte si to. „Je ale možné, že po uplynutí času se napětí zmírní a situaci ustojíte bez neplánovaného jídla,“ říká autorka metodiky STOBu.

Jako další techniku na zvládnutí stresu bez přejídání doporučuje Iva Málková hluboké dýchání. Snížit stres a napětí v průběhu dne jde podle ní více způsoby. Dech je tím nejpřirozenějším a nejefektivnějším nástrojem, který má každý u sebe 24 hodin denně.

Existuje mnoho způsobů dýchání, jež vedou ke zklidnění (místo sympatického systému, který nás někdy až nadbytečně aktivuje, se zapojí parasympatický systém, jenž nás zklidňuje). Jedním z nich je tzv. břišní dýchání. Soustředíme se na pomalý nádech do břicha a o něco delší výdech. „Můžete začít s nádechem na 4 doby, vydechujete na 6 a postupně doby prodlužujte tak, abyste se cítili příjemně,“ doporučuje psycholožka Iva Málková ze společnosti STOB.

Ve stresu se tělo celé stáhne a napne. Proto vás mohou začít bolet trapézové nebo zádové svaly. K uvolnění můžete využít také takzvanou Jacobsonovu svalovou relaxaci. Ta je založená na uvědomění si rozdílu mezi maximálně napjatými a zcela uvolněnými svaly. Během cvičení postupně procházíte jednotlivé svalové skupiny, které napínáte do maximálního napětí a najednou je pak uvolňujete.

„Řešení emocí pomoci jídla je naučené chování a jako takové lze odnaučit,“ přichází na závěr s důležitou informací psycholožka. „Je ovšem potřeba aktivně hledat a zařazovat do života jiné strategie zvládání emocí, které přinesou úlevu či vytvoří pocit pohody a bezpečí,“ doplňuje Iva Málková. Někomu pomůže v krizových situacích zmíněné dýchání, někomu třeba poslech hudby nebo sprcha. Důležité jsou také strategie dlouhodobé, které zvyšují tělesnou a psychickou odolnost – například pobyt v přírodě či pohyb.

Zhubnout není snadné, zato pocit vítězství je pak opojný. Nepřipusťte jojo efekt.