Článek
Angína neboli zánět mandlí obvykle postihuje zejména děti, ale nevyhýbá se ani dospělým. Objevuje se celoročně a její průběh závisí na typu patogenu, který zánět vyvolává. Příčin vzniku je celá řada, nejčastěji se vyskytuje právě u dětí v kombinaci se zánětem celých horních cest dýchacích. Typickým projevem je lokální bolest v krku nebo při polykání, ale objevují se i další příznaky, jako jsou teplota nebo horečka, zimnice, bolest hlavy a celková únava. Patrné je také zarudnutí měkkého patra a zadní stěny hltanu. Původcem onemocnění mohou být jak viry (chřipkové viry, Coxsackie viry, EB viry…), tak bakterie, nejčastěji Streptococcus pyogenes.
Stejný druh streptokokové bakterie způsobuje zároveň spálovou angínu. Spálový bacil se vyznačuje tím, že produkuje toxin, jehož působením dochází k typickým kožním projevům, jako je vyrážka a tzv. malinový jazyk (červený, zarudlý, s vystouplými bradavičnatými výběžky).
Je vždy potřeba nasadit antibiotika?
Je skutečně vždy nutné nasadit pacientovi s angínou antibiotika? „Vzhledem k tomu, že mnohdy je angína spojena se zánětem horních cest dýchacích a příčinou bývají hlavně viry, není léčba antibiotiky vždy indikovaná. Vystačí léčba na potlačení symptomů, tedy tlumení bolesti v krku, snižování horečky a dostatečná hydratace. Bolesti v krku i teploty by měly klesnout po třech dnech. Pokud by potíže přesto přetrvávaly, zejména teploty, je zde podezření na bakteriální příčinu onemocnění a je nutno vyhledat lékaře, který na základě klinického a laboratorního vyšetření rozhodne, zda je antibiotická terapie potřebná,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice.
Pokud bolest v krku a horečka trvají déle než tři dny, je načase vyhledat lékařeFoto: Fogey, Shutterstock.com
Existuje prevence proti nákaze?
Vhodnou prevencí je celoroční podpora imunitního systému, tedy zdravý životní styl, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, přirozené otužování a pestrý jídelníček bohatý na vitaminy a vlákninu. Dalším opatřením je důkladná hygiena rukou, omezení kontaktu s nemocnými, omezení pobytu v zakouřeném prostředí (cigaretový kouř může narušit funkci imunitního systému) a případně i používání ochranných prostředků, jako jsou například roušky. Lidé s oslabenou obranyschopností se s jejich pomocí mohou chránit třeba v prostředcích hromadné dopravy nebo přeplněných nákupních centrech, zejména v sezoně respiračních infekcí.
Angínu nikdy nepřecházejte
Takzvané přecházení nemocí je poměrně častým nešvarem, zejména u dospělých, kteří mají občas pocit, že si nemohou dovolit zůstat pár dní v klidu v posteli. Lékaři ale varují, že nedoléčení nemoci může způsobit později i závažné zdravotní potíže.
„I virová angína se může zkomplikovat v bakteriální a z té poté plynou další zdravotní rizika a případné komplikace, jako jsou revmatická horečka (postihuje zejména srdce, klouby, kůži), tzv. poststreptokokový zánět ledvin či hnisavý zánět lymfatických uzlin na krku. Další komplikací pak může být zánět průdušek či rozvoj zápalu plic, a proto je nutné dodržovat režim užívání antibiotik předepsaných lékařem,“ varuje MUDr. Boženský.
O tom, zda bude při angíně nutné nasadit antibiotika, rozhodne lékař na základě výsledků potřebných testůFoto: Andrey_Popov, Shutterstock.com
Bakterie jsou agresivnější, infekce se vracejí
Chřipka, zdánlivě nekonečná a vracející se rýma či kašel a nakonec angína. Lékaři se shodují, že takové množství pacientů s angínou, ale i dalšími respiračními infekty, jako v posledních dvou letech nepamatují. Nemoci se navíc mnohdy vracejí. Příčinou je podle odborníků nejen „covidová“ doba, během které se lidem obecně oslabila imunita, zvýšila se ale rovněž agresivita virů a bakterií. „Takové množství infekcí bych přičetla na vrub pandemickým rokům, kdy jsme používáním roušek sice zabránili šíření covidu, ale i dalších virů a bakterií. V kombinaci s izolací od kolektivů jsme tím přibrzdili tvorbu protilátek a nerozvíjeli si imunitní systém, aby dokázal bojovat s patogeny,“ říká dětská lékařka MUDr. Kateřina Bednaříková.
Angíny nyní nemají typické příznaky a pacienti často na léčbu antibiotiky nereagují dostatečně, přetrvává pozitivita streptokoků a infekce se pak vracejí. Situaci samozřejmě neprospívá ani dlouhodobý nedostatek penicilinu, lékaři často musí volit jiná antibiotika, která nefungují tak dobře, a doba léčby se tím prodlužuje. Používání nesprávných antibiotik podle expertů navíc podporuje rozvoj bakterií, jež jsou vůči lékům odolné. Právě rostoucí antibiotické rezistence jsou důvodem, proč lékaři stále častěji volají po rozumnějším užívání těchto nenahraditelných léků.
