Celiakie se může objevit kdykoli. Únava, bolesti břicha i vyrážky: Jak poznat, že tělo bojuje proti lepku?

Celiakie je autoimunitní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Přesto se často stává, že nemoc zůstává dlouhou dobu neodhalena a přesné diagnózy se postižený dočká mnohdy až po letech. Při této chorobě přitom i malinké množství lepku (což je bílkovina obsažená v obilí) spouští zánětlivou reakci v tenkém střevě a negativně ovlivňuje celkové zdraví. Když není včas zahájena léčba, mohou se objevit závažné zdravotní obtíže, jako jsou migrény, psychické problémy, řídnutí kostí nebo zhoršená plodnost.

Celiakie se často zaměňuje s nesnášenlivostí lepku, jde ale o dva odlišné zdravotní problémy. Hlavní rozdíl je v tom, jak na lepek reaguje organismus. Když člověk s celiakií sní potravinu obsahující lepek, jeho imunitní systém začne napadat a ničit buňky a tkáně tenkého střeva, čímž dochází k poškození střevní sliznice a zhoršenému vstřebávání důležitých živin z potravy.

Intolerance oproti tomu znamená, že je organismus nadměrně citlivý vůči lepku. Po jeho požití se mohou objevit nepříjemné potíže, jako třeba nadýmání či nevolnost, nedochází ale k poškození střeva jako u celiakie.

Nemoc o sobě dává vědět mnoha nespecifickými obtížemi. Na problém mohou upozornit obtěžující příznaky, jako jsou časté zácpy nebo naopak průjmy, plynatost a nadýmání, nutkání na zvracení nebo dokonce zvracení. Varující jsou také kožní projevy v podobě vyrážek, nezvyklá a déletrvající únava či nepravidelná menstruace.

„Celiakie se může projevit různě u dětí i dospělých. Dospělí často trpí mírnými zažívacími obtížemi, jako jsou nadýmání a občasné bolesti břicha, může se u nich projevit řídnutí kostí a také anémie neboli chudokrevnost. Děti si mohou stěžovat na bolest bříška, které bývá vypouklé, mohou pomaleji růst i přibývat na váze nebo také trpět chudokrevností a poruchami soustředění,“ říká Jitka Vojtová, lékařka a zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny OZP.

>>> Po jídle se běžte projít: To je to nejlepší, co můžete udělat pro své zdraví

Vzhledem k množství symptomů může být diagnostika náročná, proto je důležité veškeré podezřelé změny konzultovat s lékařem, abyste předešli zbytečným komplikacím. Obrátit se můžete v první řadě na svého praktického lékaře, který vás doporučí pro další vyšetření ke gastroenterologovi. Na něm pak bude, aby stanovil další postup. Základem diagnostiky jsou krevní testy, které jsou klíčové pro odhalení přítomnosti autoimunitní reakce.

V případě, že vyjdou pozitivní, následuje obvykle biopsie sliznice tenkého střeva, která se provádí při gastroskopii a hodnotí se poškození střevní sliznice. „Je důležité, abyste před jakýmkoli vyšetřením nadále konzumovali lepek, protože pokud byste ho vynechali, mohlo by to ovlivnit výsledky krevních testů i biopsie. A to by mohlo vést k falešně negativním výsledkům,“ zdůrazňuje Jitka Vojtová.

Léčbou je doživotní striktní dodržování bezlepkové diety. Nabídka bezlepkových potravin pro celiaky je dnes poměrně široká, jejich cena bývá ale až několikanásobně vyšší než běžných výrobků. To je dáno zejména dražšími surovinami, speciálními technologiemi při výrobě nebo potřebnými certifikacemi „gluten free“, které představují pro výrobce další finanční náklady. Nemocným na bezlepkovou dietu v některých případech přispívají zdravotní pojišťovny, a to průměrně v řádu několika tisíc ročně.

Někteří lidé vyřazují lepek ze svého jídelníčku, i když nepatří mezi diagnostikované celiaky. Je to v pořádku?

Navzdory některým tvrzením takové rozhodnutí nezpůsobí, že by se tělo odnaučilo lepek trávit. Celiakie je totiž autoimunitní onemocnění, které vzniká u lidí s genetickou predispozicí. Spustit jej mohou faktory, jako jsou infekce nebo stres, složení stravy na jeho vzplanutí nemá vliv.

Nepleťte si potravinovou intoleranci, přecitlivělost a alergii. Trápí stále víc lidí