Hlavní obsah

Rýže jako dietní příloha? Ne tak úplně. Jaký druh vybrat a proč je ta bílá nejhorší

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lidé, kteří se snaží zhubnout, často omezují přílohy. Zejména brambory a těstoviny, zatímco rýže se tolik nebojí, protože ji považují za dietnější. Zdaleka to však neplatí o všech jejich druzích – po některých mohou dokonce spíše přibrat.

Článek

Když se řekne rýže, většině z nás se vybaví běžná bílá rýže. Odborníci na výživu ovšem doporučují spíše rýži hnědou, neloupanou, označovanou například jako natural. Například renomovaná zámořská Mayo Clinic s odkazem na Dietary Guidelines for Americans – oficiální výživová doporučení vycházející z odborných studií – prosazuje, aby nejméně polovina všech obilovin, které jíme, byla celozrnných.

Jak je to s glykemickým indexem

Špatnou volbou, zejména pokud jde o hubnutí, je naopak rýže jasmínová, typická pro čínskou kuchyni, která se díky své jemné chuti těší oblibě i v Česku. Vysvětlením je glykemický index, respektive rozdíl v této hodnotě u různých typů rýže. Tento údaj, zjednodušeně řečeno, udává, nakolik vás daná potravina zasytí, přesněji řečeno udává rychlost využití glukózy. Jasmínová rýže má vysoké GI 109 a velice brzy vám po ní vyhládne. Podobně špatně je na tom už třeba jen pivo nebo třeba sušené datle. Pro srovnání sacharóza – řepný cukr, kterým přislazujeme v domácnosti nápoje a pokrmy a který se hojně využívá při průmyslové výrobě potravin, má GI 68.

Hnědá přírodní má GI padesát, rýže basmati kolem 60, a to už je velký rozdíl. Udává se přitom, že při redukčních dietách se hodí jíst potraviny s GI menším než 55.

Tak jako u jiných potravin i tady samozřejmě záleží na množství – přílohová porce rýže by měla mít dejme tomu 150 gramů, což není zase tak mnoho, obvykle si nandáváme více. Vyplatí se si to pro představu párkrát zvážit.

Více slupek, více živin

Nejde jen o glykemický index, neloupaná rýže obsahuje ve srovnání s rýží bílou mnohem více zdraví prospěšných látek. „Rýže natural bude obsahovat více vitaminů skupiny B a E a minerálních látek, zejména draslíku, hořčíku, železa či vápníku než bílá. Podobně je to s vlákninou. Snížení jejich obsahu lze přirovnat k běžnému obilí, když je zrnko zbavené povrchových vrstev, získáme z něj bílou mouku, když jsou ponechány, je celozrnná, a tedy i díky vláknině tmavší,“ popsala nutriční terapeutka Zuzana Douchová z iniciativy Vím, co jím. Upozornila zároveň, že například v Asii rýži často doplňují sójou, luštěninami, ale také zeleninou, tak má výsledný pokrm i solidní obsah bílkovin a vlákniny, o to lépe zasytí.

A jak si ve srovnání s hnědou rýží a rýží bílou nimi stojí rýže parboiled? Je to vlastně speciálně upravená rýže, jejíž zrnka jsou před vyloupáním vystavena vysokému tlaku, takže se část vitaminů a minerálních látek dostane z povrchových vrstev do jádra. Díky tomu jich obsahuje více než běžná rýže bílá, ale jinak má podobný glykemický index jako ona.

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Pokud můžete, dejte před bílou rýží přednost té tmavéFoto: Africa Studio, Shutterstock.com

Bílá rýže neškodí, ani nepomáhá

Před časem proběhl médii článek odkazující na íránskou studii, podle níž je konzumace bílé rýže stejně riziková jako pojídání sladkostí a výsledkem může být rozvoj onemocnění srdce a cév. Jak však upozornil například instagramový profil @nehladu, za nímž stojí nutriční terapeutky se vzděláním z 1. lékařské fakulty a VŠCHT, byl to hodně zjednodušený výklad.

Po bílé rýži sice nezhubnete a nebudete zdravější, ale to, co škodí, není ona sama, ale nedostatek vlákniny, vitaminů, živin a dalších složek potravy. Jinými slovy, i tady je výsledkem doporučení: pokud můžete, nahraďte bílou rýži tmavou.

Kde se vzala červená rýže

Rýží existují tisíce druhů a variant. Krom hnědé rýže můžete vyzkoušet ještě méně obvyklou rýži načervenalých odstínů. Tato rovněž neloupaná rýže za červenou barvu vděčí antokyaninu, pigmentu rozpustnému ve vodě. Krom vlákniny obsahuje množství antioxidantů a také nenasycené mastné kyseliny a rovněž se prodává jako surovina k vaření.

A možná jste narazili i na pojem červená kvasnicová rýže neboli Red Yest Rice, případně japonsky koji, což je trochu jiný případ – jde o bílou rýži fermentovanou pomocí kvasinek Monascus purpureus. Výtažek z ní se prodává jako potravinový doplněk, protože má mít pozitivní vliv na hladinu cholesterolu, který potvrzují i odborné studie. Ty ovšem varují před jejím neopatrným užíváním, protože obsažená látka monakolin K může mít negativní vliv například na svaly a na játra. Při jejich užívání by se proto například neměl pít alkohol. Tato rýže by se neměla rovněž používat, pokud člověk užívá na cholesterol léky, protože některé z nich obsahují stejnou účinnou látku. Červená kvasnicová rýže se rovněž někdy požívá jako potravinářské barvivo.

Reklama

Načítám