Článek
Hormonální výkyvy, časté změny nálad, poruchy spánku, bolesti kloubů, návaly horka, silnější pocení a také nepravidelný menstruační cyklus… To všechno jsou nepříjemné signály, že menopauza je za dveřmi.
„Některé ženy mají to štěstí, že mohou prožít menopauzu téměř bezpříznakově. Dojde k zástavě pravidelného menstruačního krvácení a jiné potíže nemají. Ale většina zaznamená právě poruchy rytmu menstruace a k tomu ještě mnohdy i další potíže, jako je zarudnutí, takzvané návaly, zejména v oblasti hlavy, krku, dekoltu, dále bušení srdce, poruchy libida, nespavost a další. Vše je dáno poklesem hormonu estrogenu v ženském těle,“ říká gynekolog Lukáš Tichý z Centra gynekologie Iscare.
Menopauza není klimakterium
„Chtěla bych v první řadě upřesnit, že označení menopauza se někdy nesprávně používá jako synonymum pro klimakterium. Ve skutečnosti je samotná menopauza pouze jednou z událostí v rámci celého klimakteria, přesněji, je to poslední menstruace. Období, které menopauze předchází, se označuje jako perimenopauza, trvá 7 až 9 let a období po poslední menstruaci (menopauze) nazýváme postmenopauza. Jde o přirozený, ale individuálně daný proces ohlašující konec reprodukčního období ženy,“ vysvětluje gynekoložka Milada Brandejská z kliniky Europe IVF.
Větší nepravidelnosti v menstruačním cyklu začnou ženy pozorovat zhruba kolem 45. roku života, samotná menopauza pak přichází v průměru v 52 letech. Občasné a nepravidelné krvácení však může někdy potrápit klidně i šedesátnice.
Příčinou jsou hlavně hormony
V souvislosti s menopauzou klesají v těle ženy hodnoty ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu a kvůli opožďování ovulace se cyklus nejprve prodlužuje a poté zase naopak dochází k jeho zkracování. Důsledkem obvykle bývá častější měsíční krvácení.
Vždy je třeba odlišit změny v charakteru krvácení v období perimenopauzy a v postmenopauzálním období. „Krvácení v perimenopauze se vyznačuje kolísáním hormonálních hladin a může se vyskytovat v různých formách v závislosti na dané fázi cyklu a hladině hormonů. Objevuje se například špinění během cyklu, premenstruační krvácení (předčasná menstruace je obvykle vyvolaná příliš nízkou hladinou progesteronu) nebo postmenstruační krvácení v podobě „nepřetržitého krvácení“, (obvykle v důsledku nedostatku estrogenu), které mnohdy trvá i několik týdnů,“ popisuje doktorka Brandejská.
Silné, nečekané i dlouhé krvácení je třeba vždy vyšetřit
Abnormálně silné a časté děložní krvácení je vždy nutné řešit s gynekologem, který zhodnotí stav a navrhne léčbu. „V některých případech podáváme hormonální léčbu k zástavě krvácení, někdy je ale potřeba operačního výkonu, takzvané děložní kyretáže. Jedná se o krátký výkon v celkové anestezii, který je terapeutický, tedy zastaví samotné krvácení, ale i diagnostický – odebraný vzorek sliznice je vždy vyslán k podrobnému histologickému vyšetření,“ uvádí gynekolog Lukáš Tichý.
Jakékoli abnormální děložní krvácení v období menopauzy je nutné řešit s gynekologem, který zhodnotí stav a navrhne léčbuFoto: fizkes, Shutterstock.com
Jak poznáte blížící se menopauzu?
Obecně lze říci, že čím více se blíží menopauza, tedy poslední menstruační krvácení, tím více přibývá nepravidelností, a to v těchto podobách:
- Zkracování intervalů mezi krváceními
- Prodlužování intervalů mezi krváceními
- Prodloužení trvání celkové doby krvácení
- Změny intenzity krvácení (špinění, slabé krvácení až krvácení ve formě sraženin)
Krvácení po přechodu: myom, cysta nebo i nádor
Obecně se počátek menopauzy stanovuje jako okamžik, po kterém nedošlo k žádnému dalšímu krvácení po dobu nejméně jednoho roku. Krvácení i v tomto období může mít různý charakter, od špinění až po silné krvácení, a stejně tak se může lišit doba trvání. Pokud se obnoví krvácení v tomto období, měla by být žena vždy vyšetřena lékařem. Důvodem může být jiné onemocnění, které zafungovalo jako spouštěč, jako například patologické změny v děloze v podobě myomů, polypů, cyst nebo nádorů. Ty dokáže odhalit hysteroskopické vyšetření dělohy.
