Opar se bude vždycky vracet. Záleží na tom, jak včas ho léčíte a jakou máte imunitu

Opar se vyskytuje na sliznicích, rtech, ale také na genitáliích a v oblasti hýždí. Když se jím jednou nakazíte, už se ho nikdy zcela nezbavíte. Prvotní infekce probíhá většinou v dětství. Virus v těle přetrvává a v případě určitých spouštěčů se reaktivuje. Spouštěčem může být horečka, stres, zvýšená fyzická námaha či chlad.

Opar neboli herpes simplex je infekční virové onemocnění, které způsobuje virus typu HSV-1 nebo HSV-2. První typ se projevuje na sliznicích a rtech. Přenáší se slinami, kapénkami a přímým kontaktem s nakaženým člověkem. Virus typu 2 se přenáší sexuální cestou nebo při porodu z matky na dítě a objevuje se na genitáliích a v oblasti hýždí.

Od nákazy či aktivace viru může trvat i pět dnů, než se objeví první příznaky. V první fázi začnou rty obvykle brnět či svědět, objeví se mravenčení, pálení. V druhé fázi dochází k zarudnutí místa a tvorbě puchýřků. V třetí fázi puchýřky praskají a vytváří se bolestivý a infekční vřídek. Následuje čtvrtá fáze, v níž se vřídek hojí a vytváří se stroupek.

Opar na rtu může často praskat a krvácet, což zpomalí hojení. Pokud se nedodržuje správná hygiena, může se přidružit i bakteriální infekce.

Člověk, který má opar, je nakažlivý po celou dobu infekce. Nejvíce je infekční v období mezi výsevem puchýřků a vznikem stroupků.

Ošetření oparu se doporučuje hned při prvních příznacích, nejlépe do několika hodin. U základního projevu na rtu je léčba lokální, nejčastěji se používají různá volně prodejná antivirotika. Všechna jsou nejúčinnější v první fázi oparu, protože zabraňují dalšímu výsevu puchýřků a zkracuje se tím doba léčby. Existují i antivirotika ve formě tablet, která jsou vázaná na lékařský předpis a jsou vhodná pro oba typy viru a také při opakujících se infekcích.

Velmi důležitá je četnost používání mastí či podávání tablet. Bývá to obvykle 5× denně ve čtyřhodinových intervalech. Na podporu hojení lze použít náplasti s hydrokoloidní vrstvou, která vytváří vlhké prostředí pro hojení a brání zanesení bakteriální superinfekce. Přes náplast jde nanést make-up.

Opar typu HSV-2 se může vyskytnout na penisu či sliznici vagíny. Genitální opar je vysoce infekční a přenášet se může nejen pohlavním stykem, ale i infikovanými prsty či ručníkem. Před přenosem stoprocentně neochrání ani kondom. Inkubační doba je 2-14 dnů.

Projevuje se pálením, řezáním a zarudnutím sliznice v oblasti genitálií, ale také vnitřních stehen či hýždí. Po několika hodinách se vytvoří puchýřky a bolestivé vřídky. Mohou se objevit i zduřelé uzliny a teplota.

Léčba genitálního oparu je komplikovanější vzhledem k místu výskytu. Vždy je potřeba navštívit lékaře, léčba je nutná u obou sexuálních partnerů. Léčí se antivirotiky, pomohou i lokální. Ta však nejsou samostatně dostatečně účinná, je třeba podávat antivirotika celkově. Lokálně lze použít zinkové masti. Zinek puchýřky vysuší a zklidní pokožku.

Opar je nebezpečný u těhotných žen, které nikdy opar neměly. Tam hrozí přenos viru na novorozence při porodu a často se doporučuje císařský řez. Opar u žen, které ho již dříve měly, nepředstavuje riziko ani v těhotenství. Léčbu je vždy nutné konzultovat s lékařem, aby byla bezpečná.

Při opakovaných oparech je vhodné podpořit imunitu vitaminy C, D a ze skupiny B, zinkem a selenem. Preventivně je vhodné minimalizovat stres a dbát na hygienu. V případě častého opakování je vhodná dlouhodobá léčba celkovými antivirotiky nebo léky podporujícími slizniční imunitu.

Odborná konzultace: PharmDr. Ivana Lánová, konzultantka BENU lékáren a členka České lékárnické komory

Jaká kosmetika platí na popraskané rty?