5 důvodů, proč dát šanci kedlubně

Kedlubna patří skoro na každou českou zahrádku. Objevuje se ve dvou druzích – fialová má trochu výraznější chuť, světle zelená nabízí dužinu se smetanovým aroma. V obou případech jsou jedlé i listy. Dužina kedlubny se texturou blíží zelí a brokolici, po uvaření se podobá bramborám. Jaké výhody tato osobitá zelenina přináší?

Kromě vitaminu C obsahuje fytochemikálie blokující škodlivé volné kyslíkové radikály vedoucí k poškozování buněk. Obsah vitaminu C se navíc neztrácí během skladování ani během tepelné úpravy. Mezi antoxidanty se řadí také takzvané antokyany, přírodní barviva, které obsahuje fialový druh. Tyto pigmenty preventivně působí proti poklesu mentálních funkcí.

Které další potraviny pomáhají udržovat mozek v kondici

Rostlinné fytochemikálie nacházející se v brukvovité zelenině, k níž patří i kedlubna, rozšiřují cévy a snižují záněty i krevní tlak. Díky tomu se podle mnohých vědců mohou podílet na prevenci rizika selhání srdce i vzniku onemocnění srdce a cév.

Podle studií mohou látky obsažené v rostlinách, jako je kedlubna, poskytovat ochranu před rakovinou. „Například rostlinné indoly mohou snižovat účinek ženského pohlavního hormonu estrogenu a tím i nebezpečí rakoviny prsu. Izotiokyanáty zase působí proti rakovině tlustého střeva a konečníku,“ říká koučka zdravého životního stylu Radka Pamětická.

Je zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny. „Rozpustná vláknina příznivě ovlivňuje trávení v tenkém střevě a zásadně přispívá ke snižování cholesterolu,“ vysvětluje výživová poradkyně Jiřina Mačková. „Nerozpustná vláknina působí v tlustém střevě jako prebiotikum,“ dodává. To znamená, že krmí prospěšné střevní bakterie, jako jsou bifidobakterie a laktobacily, díky čemuž udržuje střeva zdravá.

Dodá vitamin B6 přispívající k produkci T-buněk a bílých krvinek. Jedná se o imunitní buňky zabývající se vyhledáváním a ničením látek, které v organismu nemají co dělat. Jejich dostatečné množství je proto pro fungující imunitu zásadní, podobně jako je tomu u vitaminu C zefektivňujícího funkci bílých krvinek a skrze ni i posílení obranyschopnosti. A na ten je kedlubna také bohatá.

Navzdory všem výhodám odhalily některé dermatologické výzkumy přecitlivělost na kedlubnu, která se projevuje svěděním, kožní vyrážkou, rýmou, dušností či zažívacími obtížemi. Tato reakce je však naštěstí velmi vzácná. Opatrní by ovšem měli být ti, kteří užívají léky na ředění krve, jako je warfarin, a neměli by je přijímat současně s kedlubnou: jejich účinky se mohou vzájemně nepříznivě ovlivňovat.

Před jakoukoliv úpravou je nutné kedlubnu zbavit tvrdé slupky. Za syrova ji můžete křupat jen tak (skvěle chutná třeba s humusem) nebo přidávat do salátů (klidně nastrouhat) či zeleninových obloh (nakrájet na tenké proužky). Tepelnou úpravou hlíza zesládne, v tomto stavu si dobře rozumí s květákem, brokolicí a cibulí a skvěle chutná v krémové polévce nebo zeleninové směsi s česnekem, olivovým olejem a nasekanou petrželkou.

„Nejlépe stravitelná je ve formě naložené zeleniny. Při procesu kvašení se množí zdraví prospěšné bakterie produkující enzymy, a tím zvyšují výživovou hodnotu potravin,“ radí Jiřina Mačková. V kombinaci s dalšími druhy zeleniny jako je hlávkové zelí, mrkev, celer, ředkev, květák, paprika a cibule z ní připravíte lahodné pickles.

Zužitkovat můžete i listy – čerstvé se hodí do salátů, můžete je ale také podusit a použít místo špenátu nebo mangoldu v podobě přílohy či jako přísadu do polévky.

A jak do jídelníčku šikovně začlenit česnek? Víte, že vám pomůže zhubnout?