Filmy, které ve světě vyvolaly pozdvižení

Zesměšňovat či kritizovat na filmovém plátně skutečné osoby je vždycky sázka do loterie. Stejně tak když režisér natočí film, který se opírá do některé skupiny, třeba náboženské, národnostní nebo profesní. Anebo se tvůrci vyjádří k něčemu, o čem se mlčí, co je pro společnost třeba příliš bolestné. To se pak často zvedne vlna odporu, někdy i po celém světě. Ale i znechucení, skandály a zákazy jsou nakonec dobrá reklama. Přečtěte si o kontroverzních snímcích světové kinematografie, kvůli kterým hořela i kina.

Máte rádi filmy? Hned se na nějaký pěkný podívejte!

Režisérskému duu Seth Rogen (38) a Evan Goldberg (38) odvaha rozhodně nechybí. V bláznivé komedii Interview si vzali na paškál severokorejského vůdce Kim Čong-una (36). Udělali z něj dost bizarní postavičku, na kterou se hlavní hrdinové pokoušejí spáchat atentát. Severní Korea film rozhodně nebrala jako vtip – snímek byl dokonce označený za teroristický a válečný akt. I přes přísné zákazy, které v zemi platí, se stal žádaným zbožím, které trhalo rekordy na černém trhu.

Nejen sexuální násilí dominuje alegorickému filmu režiséra Piera Paola Pasoliniho (1922–75), který se odehrává ve fašistické Itálii. Skupina mocných mužů nechá do svého sídla přivést několik lidí, na kterých praktikuje nejrůznější zvrhlosti. Nahotou a mučením je snímek doslova protkaný a vrcholem nechutnosti je pojídání výkalů. Inspiraci našel tvůrce u autora pornografických děl Markýza de Sade (1740–1814). Promítání bylo v několika zemích zakázáno a byla mezi nimi i domovská Itálie. Kontroverzní je i režisérova smrt. Byl brutálně zavražděn ještě před premiérou a existuje teorie, že ho mají na svědomí pravicové organizace, které film pobouřil.

Také Česká republika má kontroverzní dílo, o kterém se živě diskutovalo i v zahraničí. Jde o loňský opus magnum režiséra Václava Marhoula (60). Příběh židovského chlapce, který se snaží utéct před válkou, je sice hodnocen pozitivně, ale vysoká míra násilí v něm některým divákům neumožnila, aby ho vůbec dokoukali. Při promítání se tak stávalo, že citliví jedinci odcházeli z kina. Drama bylo natočeno podle knihy Jerzyho Kosińského (1933–91). I ta působí na čtenáře velice sugestivně, navíc se vedou spory, zda se jedná o autentický autorův zážitek.

Dalo se čekat, že téma zneužívání dětí představiteli katolické církve nenechá veřejnost chladnou. V Polsku se filmové drama Wojciecha Smarzowského (57) stalo třetím nejnavštěvovanějším snímkem od roku 1989. Neřeší jen pedofilii, ale i chamtivost a korupci v řadách církevních představitelů. Film byl v rámci církve přijat různě: někdo připustil jisté problémy v rámci instituce, jiní vyzvali diváky k bojkotu. Negativní komentáře a výhrůžky si tvůrci vysloužili ještě před premiérou. Zajímavé je, že velká část snímku se točila v kostele v Orlové, když byli filmaři odmítnuti v Polsku.

Bylo jasné, že film o muži, který se narodil ve stejný den a ve stejné zemi jako Ježíš, z čehož plyne mnoho komických situací, nenechají někteří křesťané bez povšimnutí. V době uvedení ho považovali za velice skandální a neuctivý, v Irsku a Norsku bylo promítání zakázáno, stejně tak v některých částech Velké Británie. O několik desítek let později hodnotí diváci film skupiny Monty Python, který režíroval Terry Jones (✝ 77), jako jednu z nejlepších komedií vůbec.

Diváci se bavili, ale političtí představitelé Kazachstánu a mnoho Američanů už zase tolik ne. Britský komik Sacha Baron Cohen (48) totiž ve filmu ztvárňuje poněkud zaostalého Kazachstánce, který je vyslán do USA, kde se seznamuje s moderním světem a točí o tom dokument. Pozdvižení vyvolala také skutečnost, že k natočení řady scén byla použita skrytá kamera a lidé tak vůbec nevěděli, že hrají ve filmu. Na druhou stranu po premiéře se v Kazachstánu pozvedl cestovní ruch – ovšem ne vždy se to Kazachům líbilo. Za filmem stojí režisér Larry Charles (64).

Režisérovi Martinu Scorsesemu (77) odvaha rozhodně nechybí. V 80. letech natočil podle mystického románu Nikose Kazantzakise (1883–1953) kontroverzní snímek, v němž herec Willem Dafoe (64) ztvárnil Ježíše. Ovšem takového, který o sobě pochybuje a dopustí se během života mnoha chyb. Proti filmu křesťané, a nejen oni, hromadně protestovali, a dokonce došlo k podpálení pařížského kina, kde se snímek promítal. Některé země ho navíc zcela zakázaly a režisér musel dlouho chodit s ochrankou.

Skandální bylo i uvedení českého romantického dramatu režiséra Gustava Machatého (1901–63). Byl to totiž jeden z prvních filmových počinů, ve kterém se objevilo nahé ženské tělo, a to diváci potřebovali pořádně rozdýchat. Pokud se tedy k jejich zrakům dostal originál: ve většině verzí byly totiž erotické scény vystřižené. Film veřejně odsoudil i papež, zato dnes v Itálii boduje.

Své místo mezi nejskandálnějšími filmy má i dystopické drama legendárního režiséra Stanleyho Kubricka (✝ 70) – natočil ho podle stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse (1917–1993). Skupina zdrogovaných výtržníků v něm mlátí hlava nehlava vše kolem sebe a násilí je tu velmi věrně a výmluvně zobrazeno. Ačkoliv film získal čtyři oscarové nominace, zlí jazykové obviňovali tvůrce z toho, že kvůli dílu vzrostla kriminalita mezi mládeží. Našli se i tací, kteří režisérovi vyhrožovali napadením, a tak Stanley Kubrick požádal, aby byl ve Velké Británii film stažen z promítání, což platilo až do jeho smrti.

Odvrácenou stránku náboženství ukazuje drama, které vzniklo ve spolupráci Mexika a Španělska. Natočil ho fenomenální Luis Buñuel (1900–83) a získal za ně Zlatou palmu v Cannes. Hlavní postava, budoucí jeptiška Viridiana, je mimo jiné znásilněna vlastním strýcem, který jí brání v návratu do kláštera. Puritánské frankistické Španělsko film zakázalo a jiné země zase nešetřily cenzurováním scén. Ovšem dnes je snímek hodnocen velmi kladně a patří k tomu nejlepšímu, co bylo natočeno.

Podívejte se i na výběr filmů podle skutečných událostí: Co bylo v pozadí?