Jak souvisí duševní a střevní pohoda

Proč některá miminka reagují na vnímané nebezpečí více než jiná? Podle nového výzkumu vědců z Michiganské státní univerzity se odpověď možná nachází v trávicím systému. „Struktura střevního mikrobiomu dítěte může obsahovat indicie pomáhající pochopit a podporovat zdravý neurologický vývoj,“ potvrzuje Martin Pegner, manažer projektu EuroGeen.

„Jedná se o první studii prokazující vliv složení střevní mikrobioty v časném postnatálním období na vývoj chování v dalším životě, konkrétně reakcí na podněty vzbuzující strach,“ komentuje profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová, imunoložka z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Lidský trávicí systém je domovem rozsáhlé komunity mikroorganismů známých jako střevní mikrobiom či mikrobiota. „Je to velký hormonální i metabolický orgán. Dnes například víme, že 95 % serotoninu, hormonu štěstí, se tvoří ve střevech, a nikoli v mozku,“ informuje David Frej, lékař z pražského Centra funkční a holistické medicíny. A podle něj je pro riziko nemocí v pozdějším věku zcela zásadních prvních tisíc dnů dítěte, kdy se utváří mikrobiom i imunita.

Michiganský výzkumný tým zjistil, že u kojenců se silnou reakcí na strach je mikrobiom odlišný od miminek, která tak bojácná nejsou. Badatelé uvedené zjištění nejprve zaznamenali na zvířatech, což je vedlo k tomu, hledat podobné vzorce u lidí. Pro potvrzení provedli menší studii, do níž zapojili asi 30 kojenců – všichni byli kojení a žádný neužíval antibiotika. Zhruba po roce vědci analyzovali mikroflóru dětí rozborem vzorků stolice a posoudili jejich reakci na strach pomocí jednoduchého testu: pozorovali, jak dítě reagovalo, když do místnosti vstoupil člověk v halloweenské masce. Celou dobu byli přítomni rodiče, kteří mohli pokus kdykoliv ukončit, kdyby si všimli, že je potomek ve stresu.

Při následném shromažďování dat vědci u dětí zaznamenali významnou spojitost mezi specifickými rysy střevní mikroflóry a silnou reakcí na strach. Bázlivější děti měly v kojeneckém věku méně určitých bakterií a více jiných – jejich mikrobiom nebyl od počátku života vyvážený, což ovlivnilo jejich náchylnost k úzkostem vlivem nezvyklých situací.

Vědci dětské mozky zobrazili metodou magnetické rezonance a ukázalo se, že složení mikrobioty po prvním roce života souvisí s vývojem a fungováním amygdaly, což je součást mozku generující emoce (strach, úzkost, hněv). Podle toho může nevyváženost mikrobiomu tyto emoce nadměrně aktivovat. Harmonizací střevní flóry tak lze pravděpodobně ovlivnit i psychiku a naučit se pracovat se strachem tak, aby vás neovládal. A podle probírané studie s tím lze začít už od dětství.

Co výsledky výzkumu naznačují? „I když obecně samozřejmě střevní pohoda bude do jisté míry souviset s duševní pohodou, na vydávání nějakých silných tvrzení nebo praktických využití je zatím příliš brzo. I tato studie je poměrně malá a krátkodobá,“ upozorňuje Martin Pegner.

Ke složení střevní mikroflóry má každý určité dispozice, které se upevňují v dětství. Zároveň se ukazuje, že zjištění těchto sklonů dává příležitost s nimi pracovat a harmonizovat mikrobiom tak, aby pozitivně ovlivnil případný příklon k přehnané bázlivosti nebo úzkostnosti.

Je známo, že střevům prospívají probiotika a tyto mikroorganismy se nacházejí ve fermentovaných potravinách, jako je jogurt, kefír, kysané zelí nebo kvašená zelenina. Protože kromě střev posilují i imunitu a mozek, měly by se na jídelníčku celé rodiny objevovat denně.

Čističky střeva: 6 druhů potravin, díky kterým budete zdraví!