Hlavní obsah

Měsíčky ve světě: V menstruačních chatrčích se i umírá

Foto: MasAnyanka, Shutterstock.com

Foto: MasAnyanka, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Období menstruace bývá náročnější nejen pro samotnou ženu, ale i pro její okolí, které musí mnohdy čelit výkyvům nálad. Pravidelné měsíční krvácení dokáže být pěkně otravné, ale je důležité pro reprodukční zdraví. V různých částech světa se ovšem na menstruaci pohlíží odlišně, a někde dokonce ženy ani nemenstruují. Jaké jsou důvody?

Článek

Menstruační krvácení spojuje většinu žen určitého věku po celém světě. To, jak je menstruace vnímána a jak se k ní přistupuje, se ovšem země od země liší. Jak je na tom třeba Severní Korea nebo Brazílie?

V Koreji ženy nemenstruují

Jednoduchou nemají situaci ženy žijící v Severní Koreji. Jejich svědectví zprostředkovala koreanistka Nina Špitálníková (33) ve své knize Svědectví o životě v KLDR. Řada tamních žen menstruaci kvůli podvýživě vůbec nemá, ale jelikož tam jsou špatné hygienické podmínky, jsou za to vlastně rády. Vložky se v zemi sice najdou, ale nejsou pro všechny finančně dostupné, a tak si mnohé Korejky musejí vystačit s gázou či starými hadry. V důsledku těchto návyků mimo jiné trpí gynekologickými problémy.

Japonské menstruační prázdniny

Období menstruace bývá pro mnoho žen spojeno s nepříjemnými bolestmi, které je dokážou vyřadit z běžného provozu. V některých zemích si to dobře uvědomují, a ženy tak mají během svých dnů nárok na volno. První zemí, která toto zavedla, bylo v roce 1947 Japonsko. Takzvané menstruační prázdniny ovšem nemusí zaměstnavatel ženě proplatit. Na dva dny volna měsíčně mají kvůli menstruaci od roku 2003 právo také Indonésanky. V posledních letech se téma menstruačního volna řeší také v některých evropských zemích, například v Itálii.

Foto: leungchopan, Shutterstock.com

V Evropě zatím mentruační volno nedostanete, ale začíná se o tom mluvitFoto: leungchopan, Shutterstock.com

Ve Skotsku vložky zdarma

Pravidelné krvácení je rovněž časem, který se neobejde bez peněžních nákladů. Tampony, vložky, ale případně i kalíšky či menstruační kalhotky nejsou zadarmo a pro ženy v tíživé finanční situaci to může znamenat nepříjemný problém. Průkopnické je v tomto ohledu Skotsko, kde loni schválili zákon, který ženám přiznává nárok na dámské hygienické potřeby zdarma.

Nepálské menstruační chatrče

Přestože většina moderního světa pohlíží na periodu jako na něco zcela běžného, co patří k ženství, ve všech zemích to tak není. Kupříkladu hinduismus, který je hlavním náboženstvím Nepálu, učí své vyznavače, že menstruující žena je nečistou bytostí (podobně jako v judaismu). Do roku 2018 byly dokonce nucené v tomto období měsíce odejít z domova do speciální chatrče, kde často trpěly hladem a zimou. Zákaz této staletí staré tradice přišel až před třemi lety poté, co krátce po sobě v chatrčích zemřely dvě dívky. Jednu uštknul had a druhá se udusila kouřem, protože si rozdělala oheň, aby se zahřála.

Foto: Profimedia.cz

Nečistá žena musela srávit své dny v chatrči, takový byl obyčej v hinduistickém NepáluFoto: Profimedia.cz

Kravský trus místo vložek v Africe

Zatímco vložky a tampony jsou v Česku v každé drogerii i supermarketu, v rozvojových afrických zemích je jejich dostupnost o poznání horší. Tamní obyvatelky si je navíc mnohdy nemohou kvůli své chudobě dovolit. Krev tedy zachytávají nejrůznějšími kreativními způsoby – používají listy, trávu, ale také třeba vysušený kravský trus, ze kterého dělají placičky a ty následně balí do látky.

Filipínský rituál krásy

S menstruací jsou různě po světe spojené také nejrůznější rituály a tradice. Například Filipíňané věří, že když si dívka omyje obličej menstruační krví ze svého prvního cyklu, bude mít hezkou pleť a nebude v pubertě trpět na bolestivé a nevzhledné akné.

Roční izolace pro Brazilky

Brazilský kmen Ticuna, který žije hluboko v pralese, zase dívky, které dostanou první menstruaci, na rok izoluje. Musí žít samy a jejich jedinou návštěvou může být pouze babička, která je učí tkát, poznávat bylinky a podobně. Po uplynutí jednoho roku je dívka prostřednictvím speciálního obřadu znovu přijata za součást komunity.

Reklama

Načítám