Mladá Róza si plní sen o životě v Praze. Bojí se, že přijde o práci, a ráda by měla vlastní byt

Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis své finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.

Róza se loni, po pěti letech společného života, rozešla s přítelem, u kterého bydlela. Potřebovala tedy rychle sehnat bydlení. Měla štěstí a brzy našla maličké, ale zrekonstruované a zařízené 1+1, ani ne 40 metrů čtverečních. „To bylo skvělé, na nákup lednice nebo postele bych finance neměla. Navíc to je za docela slušné peníze: nájem je 14 900 korun měsíčně a 2 800 korun poplatky.“

K tomu dává 900 korun za internet a televizi. Byt má necelých 40 metrů čtverečních, což jí stačí, jedinou nevýhodou je, že majitelka nechce v bytě zvířata a Róza touží po kočce. „Ale ne tak, abych si pokazila vztahy s majitelkou, protože je skvělá.“

Róza pracuje v marketingové agentuře a pracovní doba začíná většinou v půl desáté a často odchází až kolem osmé večer; nic výjimečného není ani víkendová práce. Na druhou stranu, když onemocní, nemusí vždy řešit klasickou neschopenku – pokud to situace dovolí, vezme si volno nebo pracuje z domova. Telefon i notebook jí poskytuje zaměstnavatel. Vydělá si kolem 40 tisíc korun, občas dostane odměnu. Po zaplacení bydlení a poplatků jí tak zůstává zhruba 20 tisíc na všechny ostatní výdaje. Právě tam se ale peníze poměrně rychle rozkutálejí.

Róza moc nevaří. Jí často venku – v bistru, restauraci nebo fastfoodu. Za jídlo a potraviny dá kolem 12 tisíc korun měsíčně. Od zaměstnavatele dostává dva tisíce jako příspěvek na jídlo. „Vím, že kdybych víc vařila doma, dokázala bych ušetřit. Jenže když přijdu domů večer, už se mi nechce,“ přiznává.

Další peníze jdou na věci, které jí dělají radost. Cvičení a jóga ji stojí kolem tisícovky měsíčně, kadeřník asi dvanáct set. Kosmetiku si dopřeje jednou za tři měsíce za podobnou částku. Na umělých nehtech už ale výrazně ušetřila – naučila se dělat si je sama a místo původních 900 korun měsíčně ji teď vyjdou zhruba na tři stovky.

Kultura je pro Rózu důležitou součástí života. Koncert, kino nebo divadlo nejsou podle ní zbytečný luxus, jenže když se akcí sejde víc, utratí za ně i několik tisíc za měsíc. Snaží se proto šetřit jinde. Oblečení a boty nakupuje z druhé ruky přes internet. Levněji pořizuje i kosmetiku, sleduje akce a nakupuje na internetu.

Přesto se to dokáže nasčítat – minulý měsíc například dala téměř 1 300 korun jen za řasenku, rtěnku s leskem, SPF krém a odličovací gel. „Nechci si zakázat všechno, co mám ráda. Ale už jsem pochopila, že nemůžu každý měsíc utrácet tolik.“ U oblečení a bot má navíc ještě jeden praktický limit. Její byt je malý a v předsíni má jedinou skříň, a může mít jen to, co se vejde do ní.

Za dobu soužití s přítelem si něco naspořila, ale když z toho musela zaplatit kauci a nájem dopředu, dohromady téměř 50 tisíc korun, skoro nic nezbylo. Teď se snaží každý měsíc odložit alespoň 1 500 korun. Na spořicím účtu má kolem 48 tisíc. Bere je jako rezervu pro případ nouze, případně peníze na dovolenou. Od rozchodu byla zatím jen na dvou prodloužených víkendech: na wellness a ve Vídni. Dříve dovolené většinou platil partner.

Ovšem čeká ji dlouhé šetření, protože jejím snem je mít vlastní byt. Ví ale, že za aktuální ceny si ho dovolit nemůže, takže doufá, že třeba jednou potká partnera, který vlastní bydlení má, anebo budou řešit střechu nad hlavou společně.

Rózu trochu vyděsilo, když firma přišla o dva velké klienty a museli vypovědět smlouvy pár externistům a dát výpověď i jedné stálé kolegyni. Co kdyby se to stalo jí? „Právě tehdy mi došlo, že vlastně nevím, jak velkou rezervu bych měla mít, ale je mi jasné, že těch ani ne padesát tisíc by na dlouho nevystačilo. Donutilo mě to uvažovat o tom, že je třeba šetřit.“

Róza si platí životní a úrazové pojištění kolem 900 korun měsíčně. Teď přemýšlí hlavně o tom, jak si nastavit spoření tak, aby měla peníze pro případ výpadku příjmu, ale zároveň si mohla dál užívat život v Praze. Je na všechno sama, sice se občas vídá s kolegou, se kterým zajdou na večeři nebo za kulturou. Oba jsou po rozchodu a zatím nechávají vztah bez očekávání.

„Tento příběh v sobě nese realitu mnoha mladých lidí, kteří žijí ve velkém městě. Róza je sama na nájem celého bytu, vede pestrý společenský život a ještě u toho pravidelně spoří, za což si zaslouží pochvalu. Oceňuji i to, že zodpovědně přistupuje k životnímu a úrazovému pojištění, jen by ho měla nastavit tak, aby krylo hlavně invaliditu a dlouhodobou pracovní neschopnost, které ochrání výhradně její výdělek.“

„Také bych rád zmírnil její obavy z výpovědi. Kdyby se tak stalo, úřad práce jí bude pět měsíců vyplácet podporu v nezaměstnanosti: první dva měsíce 80 % jejího průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a pátý měsíc 40 %,“ říká Lukáš Vršecký, CEO a spoluzakladatel aplikace Patron GO. A má pro Rózu i pár doporučení: