Štíhlost není vstupenka ke štěstí. Jak se vymanit z kolotoče diet a emočního přejídání

Posedlost hubnutím spojená s kultem dokonalosti ovlivňuje společnost čím dál intenzivněji. Z nadbytečných kil se stali naši úhlavní nepřátelé, jejichž existenci je třeba okamžitě vymýtit. Ideálně hned a natrvalo. Ale věděli jste, že chronické držení diet je přitom jedním z největších předpokladů pro přibývání na váze?

Jídlo je i emoční zážitek. Přináší potěšení i pocity sounáležitosti, když si ho dopřáváme s rodinou nebo přáteli. Když jím však zajídáme smutek, osamělost, nudu nebo vztek, aniž bychom byli fyzicky skutečně hladoví, zaděláváme si na spoustu zdravotních problémů. Jak docílit toho, aby se z něj nestala noční můra?

Judith Matz, Amy Pershing a Christy Harrison – zkušené terapeutky, dietoložky a autorky knihy s názvem Jak se vymanit z nekonečných diet, zmiňují jeden zásadní nešvar. Tím je takzvaná dietní kultura, která slibuje, že pokud zhubnete, budete šťastní, úspěšní, přitažliví, zdraví, zkrátka dosáhnete hodnosti dokonalé bytosti. V dietní kultuře žijeme všichni, a kdo si myslí, že ne, hluboce se mýlí.

Otázkou je, kdo a jak jí dokáže (ne)podlehnout. Neustálá touha po „dokonalosti“ může vést k odtržení vlastního těla a jeho skutečných potřeb a podstaty. A ruku v ruce s dietní kulturou jde pak i zesměšňování lidí s nadváhou, stigmatizace hmotnosti i pocity méněcennosti kvůli svému tělu.

>>> Jsou štíhlí lidé opravdu zdravější?

Na téma diety a hubnutí byly napsány tisíce článků i odborných studií. Desítky erudovaných odborníků se po téměř celé století shodují na tom, že diety obecně jsou z dlouhodobého hlediska jen velmi málo účinné. V roce 2007 Traci Mann, autorka knihy Proč diety nefungují, analyzovala se svým týmem studie o hubnutí, aby zjistila, že váha dosahuje svého nejnižšího bodu přibližně po půl roce diety. Zhruba po roce se začne zase zvyšovat a tempo přibírání se postupně zrychluje.

Britská psycholožka a vědecká pracovnice Alison Fildes, která se specializuje na obezitu způsobenou chybnými životními návyky, provedla mezi lety 2004–2014 se svým týmem a vzorkem populace čítajícím více než 170 tisíc obézních lidí výzkum, při kterém zjistila, že pravděpodobnost opětovného nabrání veškeré ztracené váhy je mezi 95 a 98 %.

Autorky knihy Jak se vymanit z nekonečných diet se pro změnu shodují v tom, že doposud neexistuje žádný důkaz, že by bylo možné udržet si váhový úbytek dlouhodobě po dobu delší než pět let. Co z toho podle nich vyplývá? Že boj s nadbytečnými kily je s nadsázkou tak trochu bojem s větrnými mlýny.

Dieta se obvykle zaměřuje na krátkodobé cíle, často s přísnými pravidly a omezeními. I když některé diety mohou přinést dočasné výsledky, mohou být omezující, pravidelné a obtížně udržitelné.

Naopak zdravý životní styl klade důraz na dlouhodobé návyky, které podporují celkovou pohodu. To zahrnuje udržování vyvážené stravy bohaté na výživné potraviny, dostatek spánku, zapojení se alespoň do 150 minut fyzické aktivity týdně a efektivní zvládání stresu. Místo toho, abyste se cítili uvězněni omezeními, vědomě „vyživujete“ nejen své tělo, ale i mysl. Diety mohou přicházet a odcházet, ale životní styl je trvalý.

Jakmile přijmete myšlenku, že všechna jídla ve vašem jídelníčku mají své místo a že si nemusíte nic zakazovat, pak přirozeně přestanete jíst ve chvíli, kdy jste spokojeni. „Pokud si např. dopřáváte pizzu a cítíte, že už máte dost, můžete si připomenout, že se k pizze můžete kdykoliv znovu vrátit. Jakmile opravdu uvěříte, že vám jídlo nebude odepřeno, pravděpodobně zjistíte, že nutkání jíst až do nepříjemné plnosti se začne vytrácet,“ píšou v knize Jak se vymanit z emočního přejídání autorky.

Chcete spalovat co nejvíc kalorií? Nepomůže jen víc se hýbat a míň jíst. Rozhoduje i těchto 6 věcí