„Zhubnout je jednoduché. Jen nesmíte muset, ale chtít,“ říká Lukáš. Za 7 měsíců shodil 60 kilo

Že má větší břicho než většina spolužáků, si Lukáš Studňař všiml už na konci základní školy. Na střední se jeho nadváha začala prudce zvyšovat a přibírání se nezastavilo ani poté, co si s několika kamarády založil firmu na zateplování fasád.

„Vymlouval jsem se na to, že v práci prostě nemám čas se najíst, takže jsem se jen ráno nasnídal, přes den jsem nejedl vůbec a večer jsem se naopak přejedl a zapil to pivem. Vlastně jsem svému tělu nedával absolutně nic, jenom bral,“ rekapituluje svůj přístup. Přestože ani se 150 kily neměl problém skákat po lešení a chodil dokonce i do posilovny, lékař mu řekl jednoznačně, že pokud neshodí, čekají ho vážné zdravotní problémy.

Právě zdraví a také desetiletý syn byly tou hlavní motivací, proč se Lukáš definitivně rozhodl zhubnout. Rozhodujícím spouštěčem pak byl příběh jeho předchůdce Davida Ludína, na který narazil na Seznamu. Ještě tentýž den proto oslovil výživovou poradkyni a koučku Hanu Borkovcovou.

„Řekl jsem si, že když to dokázal on, tak já taky. Objednal jsem se do VIP centra zdraví v Brně, kde mi udělali celkovou diagnostiku. Když Hanka viděla výsledky, zhrozila se,“ vzpomíná Lukáš. Vyšetření ukázalo biologický věk 101 let, ohromné zavodnění a viscerální tuky 250 cm², přičemž průměrná hodnota zdravého člověka se má pohybovat mezi 60 a 70 cm².

>>> Do třicítky musí 30 kilo dolů, řekla si Hana. Skončila s večerním přejídáním a změnila život

První změnou, kterou Lukáš pod Hančiným vedením ve svém životním stylu udělal, bylo stravování pětkrát denně s přesným časovým harmonogramem a vážení každé porce. Vzhledem k tomu, že Lukáš má fyzicky dost namáhavou práci, musí vypít zhruba šest litrů tekutin denně.

A jak moc byl zavodněný? „Za první týden jsem shodil devět kilo, z toho sedm byla jen voda,“ vzpomíná vyškovský rodák. Jeho motivace se však zvyšovala s každým shozeným kilogramem, měnil se nejen fyzicky, ale i psychicky. „Začalo mi stoupat sebevědomí a taky můj syn mě začal vnímat jinak. Dokonce se snaží stravovat podobně jako já, sportujeme spolu,“ pochvaluje si Lukáš.

Nejtěžších bylo podle něj prvních čtrnáct dní, protože než se mu stáhl žaludek, měl hlad a nedokázal myslet na nic jiného než na jídlo. Tehdy ho velmi podrželi jeho nejbližší, partnerka, která mu zabraňovala ve večerních výpadech do lednice, parťáci z práce, kteří respektovali jeho jídelníček a nesváděli ho k hřešení, i širší rodina, u které měl na každém společném setkání připravené speciální menu.

„Až jsem byl sám překvapený, jak moc mě všichni podporují. Nikdo mě nenabádal, že pro jeden den se na to můžu vykašlat, že to přece nikdo nepozná. Nepozná, ale šidil bych jen sám sebe,“ dodává Lukáš, který si při 95 kilech začal připadat až moc hubený a působil nemocně, takže zintenzivnil cvičení v posilovně, aby nabral svalovou hmotu.

V současnosti se tak jeho váha pohybuje kolem sto kilogramů. „Za posledních pětadvacet let jsem se ve svém těle necítil líp. Je to ohromná úleva a všem, kteří se potýkají s nadváhou, bych rád vzkázal, že shodit je jednodušší, než si myslí. Jen si neříkejte ‚musím zhubnout‘, měli byste především chtít.“

Za půjčení oblečení a doplňků děkujeme těmto značkám:

Povedlo se vám změnit životní styl a chcete inspirovat další ženy? Neváhejte nám napsat na e-mail info.prozeny@firma.seznam.cz. Těšíme se!

Sledujte další proměny čtenářek: Začala jíst víc a za rok zhubla 30 kilo. Irena byla navzdory nadváze podvyživená