Článek
Diabetes 2. typu je chronické onemocnění, při němž organismus nedokáže správně hospodařit s cukrem v krvi. Vzniká tak, že buňky postupně přestávají dostatečně reagovat na inzulin, hormon, který pomáhá metabolizovat glukózu, tedy krevní cukr, a přesouvat ji právě do buněk, kde slouží jako zdroj energie.
Zpočátku se slinivka břišní snaží tento stav vyrovnávat zvýšenou tvorbou inzulinu, časem však jeho množství a účinek přestane stačit a hladina cukru v krvi zůstává příliš vysoká. Pokud tento problém trvá dlouho, může časem docházet k poškození cév, nervů, očí a dalších orgánů.
Roli hrají geny i životní styl
Na rozdíl od diabetu 1. typu, který je autoimunitním onemocněním a projeví se často již v dětství nebo dospívání, se diabetes 2. typu rozvíjí obvykle až v dospělosti a zpočátku mnohdy probíhá téměř bez příznaků. Jeho vznik ovlivňuje kombinace genetických dispozic, věku, stravovacích návyků, pohybové aktivity a dalších faktorů.
Riziko významně zvyšuje nadváha či obezita, zejména ukládání tuku v oblasti břicha, zvýšené riziko existuje také u lidí, kteří mají toto onemocnění v rodině. „Ačkoli je příčina diabetu multifaktoriální, pro nejčastější typ cukrovky, tedy diabetes 2. typu, je zvýšené riziko, pokud je cukrovka přítomna u příbuzných prvního stupně, například u rodičů,“ uvádí Jakub Trizuljak, primář oddělení klinické genetiky v GHC Genetics.
V poslední době se často polemizuje o tom, zda a do jaké míry působí na rozvoj cukrovky 2. typu současný moderní životní styl, nemoc totiž lékaři diagnostikují u stále mladších ročníků.
Daň za moderní životní návyky
Problém výrazného nárůstu případů onemocnění diabetem 2. typu a takzvaného prediabetu (stavu, kdy je hladina krevního cukru vyšší, než je zdravá norma, ale nedosahuje ještě hodnot pro diagnózu cukrovky), se často spojuje zejména s generací Z, kterou tvoří lidé narození přibližně mezi lety 1997 až 2012, tedy ti, kterým je dnes 14 až 29 let.
Typické pro tuto generaci je, že vyrůstala ve světě digitálních technologií, chytrých telefonů, počítačových her a sociálních sítí, ale také fastfoodů a života u obrazovek. V souvislosti se zdravím se proto u generace Z diskutuje sedavý způsob života, nevhodný jídelníček, špatné spánkové návyky, psychické přetížení i nárůst tělesné hmotnosti, což vše zvyšuje riziko civilizačních onemocnění.
Cukrovkou trpí stále mladší lidé, příčinou bývá sedavý způsob života a nadváhaFoto: Egoitz Bengoetxea, Shutterstock.com
Problém začíná jen nenápadně
„Myslím si, že u této generace je větší náchylnost k diabetu způsobena hlavně změnou životního stylu. Toto se hodně řešilo zejména během doby covidu, kdy došlo takřka k rozvoji epidemie obezity u mladistvých. Méně pohybu, více času doma a u obrazovek, nezdravá výživa… to vše společně riziko diabetu významně zvyšuje,“ říká lékař Jakub Trizuljak.
Všechny výše uvedené faktory mohou společně vést k změně metabolických jevů v organismu. Nastartuje se proces, při kterém buňky těla, zejména ve svalech, játrech a tukové tkáni, ztrácejí schopnost správně reagovat na hormon inzulín a dochází k rozvoji takzvané inzulinové rezistence.
„Začátek diabetu může být často nenápadný. Vedle typických příznaků provázejících vysokou hladinu krevního cukru, jako je žízeň, chuť na sladké, časté močení a hubnutí, se může objevovat i únavnost a kolísání energie během dne,“ popisuje primář Jakub Trizuljak.
