Nesnídáte, nestíháte oběd a večer jídlo doháníte? Zjistěte, co to dělá s hladinou cukru v těle

Co se v těle děje s hladinou cukru v krvi, když jíte nepravidelně, vynecháváte snídaně nebo obědy či dlouhé hodiny hladovíte? U zdravého člověka by ani tak nemělo docházet k významným výkyvům glykémie (neboli hladiny cukru v krvi), které by nutně vedly k závažnějším potížím nebo ohrožovaly zdraví.

„Tělo je na tyto situace zvyklé a má k dispozici jak krátkodobé zásoby cukru, tak i ty dlouhodobé, tudíž zdravý člověk může při hladovění, a tím myslím rozmezí jednoho až tří dnů, průměrnou glykémii lehce snížit, ale nemělo by to vést k žádným zásadním problémům, jako například hypoglykémii,“ vysvětluje profesor Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP.

Snažíte se zhubnout? Pokud se uchylujete k přísným redukčním dietám, záměrně delší čas hladovíte nebo významně omezíte konzumaci sacharidů, měli byste se zamyslet nad tím, zda si s takovým režimem dokáže váš organismus poradit. Dobrou zprávou je, že v krátkodobém horizontu zpravidla ano. Lidské tělo je totiž adaptováno tak, aby dokázalo pracovat s nadměrnou energií i s jejím nedostatkem a metabolismus je schopen se přizpůsobit.

Ve chvíli, kdy budete déle hladovět nebo držet redukční dietu, v první fázi budete spotřebovávat energetické zásoby z tukové tkáně a organismus s energií začne šetřit. Tělo je tedy skutečně na takové výkyvy připravené. „Postupně samozřejmě může dojít k tomu, že se cukr sníží až pod běžné normy, ale ani to by neměl být pro zdravý organismus problém,“ říká profesor Prázný.

Po vydatném, příliš těžkém nebo sladkém jídle, a to zejména ve večerních hodinách, může hladina cukru poměrně rychle vystoupat, na což tělo reaguje zvýšenou produkcí hormonu inzulínu, který pomáhá dostávat cukr z krve do buněk. Následuje ale strmý pokles glykémie, takže se rychle dostaví únava, ospalost, budete se hůře soustředit a brzy se znovu objeví pocit hladu.

„Nedoporučuje se příjem energeticky bohatých jídel před spaním, jelikož už není šance, že energii využijete a uloží se ve formě tuků. U zdravého člověka by tyto výkyvy neměly přesáhnout fyziologické meze, mohou se ale projevit nárůstem hmotnosti. Diskutuje se i na téma, zda je nutné jíst třikrát denně a svačit a zda jsou pro tělo dobré půsty. Ukazuje se, že každému vyhovuje něco jiného a neexistuje univerzální předpis. Podstatné je, aby v dlouhodobém horizontu zůstal zachován přiměřený energetický příjem a výdej,“ popisuje lékař Martin Prázný.

Jak se stravovat, abyste dokázali udržet hladinu krevního cukru ve zdravých mezích? Nejdůležitější je, abyste si v každodenním jídelníčku hlídali vyvážený příjem sacharidů, bílkovin, tuků, vlákniny a také zeleniny. Spousta dospělých (a bohužel i dětí) jí až příliš mnoho přislazovaných a sladkých jídel, do kterých jsou přidávány rychlé rafinované cukry, a to je velký problém.

„Sacharidy by měly být nejlépe přijímány ve formě komplexních škrobů, jelikož nejsme historicky přizpůsobeni pro dlouhodobý příjem nadměrného množství rychle vstřebatelných cukrů, které tělo neumí optimálně zpracovat. Nepravidelné stravování tedy nemusí být samo o sobě problém, více záleží na tom, jak vypadá a co ho doprovází.

Dnes už se nesnažíme každého zaškatulkovat do režimu, kdy ráno musí být snídaně a následně oběd v konkrétní dobu. Pravidelnost není to nejpodstatnější, důležitější je celkový přístup v rámci životního stylu,“ uvádí profesor Martin Prázný.

Pět každodenních návyků, které nenápadně, ale zákeřně zvyšují hladinu cukru v krvi