Zácpa, bolavá záda nebo stres? Jděte to rozchodit. Čím vším prospěje chůze vašemu zdraví

Chodit může téměř každý, a to bez ohledu na věk, tělesnou hmotnost nebo fyzickou kondici. Jde o aktivitu, která je dostupná vždy, všude a zadarmo. Při chůzi zapojíte svaly celého těla, protáhnete páteř i klouby, a navíc tak můžete poměrně příjemným způsobem hubnout.

Jde také o skvělou prevenci civilizačních onemocnění spojených s věkem. Čím vším vašemu zdraví prospěje každodenní svižná půlhodinová procházka? Není toho vůbec málo.

Pravidelnou chůzí přispíváte ke správnému držení těla a posilujete nejen nohy, ale také zádové a břišní svalstvo, čímž zlepšujete celkovou stabilitu těla. Hýžďové a hluboké břišní svaly udržují vyváženou pánev, což zabraňuje přetížení beder a dolní části zad, svaly trupu zase při každém kroku stabilizují páteř a nedovolí vám se hrbit.

Pravidelná chůze postupně zvýší fyzickou kondici, a když budete denně chodit, prospějete srdci i cévám a významně snížíte riziko infarktu, mozkové mrtvice a dalších kardiovaskulárních onemocnění (a také cukrovky). Začněte pomalu a pozvolna zvyšujte tempo i náročnost terénu, důležitá je pravidelnost. Počítá se každý krok.

Pravidelné pěší procházky prokazatelně zlepšují psychickou pohodu, náladu, paměť i schopnost soustředění, zároveň podle některých odborníků snižují, prostřednictvím stimulace mozku, riziko nebo závažnost kognitivních poruch či demence.

„Chůze má potenciál pozitivně působit na duševní zdraví. Ukazuje se, že může snižovat některé projevy úzkosti nebo deprese. Tuto aktivitu přitom lze jednoduše zakomponovat do běžného dne,“ říká farmaceutka Ivana Lánová, konzultantka lékáren Benu.

Každodenní chůze může přinášet úlevu těm, kdo trpí na zácpu a další potíže se zažíváním. Pohyb podporuje střevní peristaltiku, čímž přispívá k rychlejšímu průchodu potravy trávicím traktem. Některé studie navíc dokazují, že rychlá chůze může zvýšit množství střevních bakterií u starších žen, což pak následně vede k optimálnějšímu složení jejich střevního mikrobiomu.

Pravidelný pohyb pomáhá lépe zvládat stres tím, že přispívá ke snížení hladiny kortizolu a současně podporuje tvorbu endorfinů. „Samotný pohyb představuje určitou formu zátěže, na kterou si ale organismus při pravidelnosti postupně zvyká, čímž se zvyšuje jeho odolnost a připravenost zvládat stresové situace. Fyzická aktivita tak není jen otázkou tělesného zdraví, ale jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak si udržet vnitřní rovnováhu a psychickou odolnost,“ uvádí fyziolog Radim Šlachta, zakladatel společnosti Elonga.

Návod na dlouhověkost? Nestačí být hubená, ženy po třicítce by měly budovat svaly