6 nejčastějších mýtů kolem dřevostaveb: Tyhle dávno neplatí

Technologie dřevostaveb jdou stále dopředu. Byla by proto škoda, kdybyste se nechali zbytečně odradit na základě „zaručených informací“ z doslechu a nejrůznějších polopravd a mýtů. Zde jsou ty nejčastější. Jak je to ve skutečnosti?

Je pravdou, že dřevostavba se chová jinak než zděný dům. Dřevo, a tedy i stěny z něj postavené, má malé akumulační schopnosti oproti zděným konstrukcím. Díky tomu se ale v zimě dřevostavba po zatopení rychleji vyhřeje na příjemnou teplotu. Naproti tomu v letních měsících dřevostavba při nočním poklesu teploty rychleji vychladne a poskytuje tak příjemné klima pro spánek.

„Bydlíme zde již pět let a můžeme říct, že dům je tepelně velmi stabilní. V létě i v zimě si dům drží teplotu kolem 24 stupňů. Pouze když vedra trvají neobvykle dlouho a v noci několik dní po sobě neklesá teplota pod 20 stupňů, teplota uvnitř po pár dnech o něco stoupne," uvádí zkušenosti architektka Lucie Němcová.

Domy ze dřeva si lidé stavěli už v dávné historii. Vždyť jedna z nejstarších dochovaných dřevostaveb, japonský chrám Hórjúdži, byla postavena na přelomu sedmého a osmého století našeho letopočtu a dodnes slouží svému účelu. Pokud je tedy na dřevostavbu použit kvalitní materiál a práce jsou odvedeny profesionálně, je životnost dřevostavby srovnatelná se zděnými domy. Může činit až sto padesát let. Její životnost ale závisí ve velké míře na tom, jak kvalitně je provedená. „Při kvalitně provedené stavbě takový dům nepotřebuje odlišnou údržbu než třeba dům zděný," uvádí architektka Lucie Němcová.

Podívejte se na dřevostavbu s industrionálními prvky.

Dnešní novostavby, jak z cihel, tak ze dřeva, musejí splňovat přísné bezpečnostní protipožární normy. Proto i stavitelé dřevostaveb používají v konstrukcích nehořlavé materiály. Dřevo by mělo být také speciálně impregnováno, což snižuje jeho hořlavost. „Pokud jakýkoliv dům chytne, následky jsou vždy individuální, věřte mi ale, že pokud vám po velkém požáru zůstane torzo obvodového zdiva v případě zděného domu nebo ohořelé desky a trámy u dřevostavby, je to v tu chvíli jedno,“ míní majitel společnosti Dřevostavby Council Michal Morťanik.

Ze dřeva je i trendy nádobí. Pořídíte si ho? 

Stavitelé dřevostaveb mají na výběr z mnoha druhů izolací s různými akustickými vlastnostmi, které zajistí požadovanou neprůzvučnost stěn. Navíc mezi jednotlivými podlažími se už běžně využívá vrstva litého betonu a kročejová izolace, které tlumí i hluk směrem do přízemí (z betonu se dělá i nábytek). Nemusíte mít však strach, že by tyto materiály navýšily cenu stavby. Průměrná cena dřevostavby se podle Petry Cuřínové z Českého statistického úřadu pohybuje kolem 2,9 milionu korun.

Tento mýtus má možná prapůvodní základ v éře největšího rozmachu staveb typu okál v sedmdesátých letech minulého století. U nich vnější vrstvu stěny v interiéru většinou tvořila dřevotřísková deska. Dnes se ale používají sendvičové konstrukce a dostupné materiály se s těmi okálovými nedají srovnat.

„Sádrovlákno je nyní hojně využíváno pro jeho příznivé vlastnosti, jako jsou hluková či tepelná izolace, ale především pro skutečně vysokou pevnost. Díky tomuto materiálu jedna hmoždinka s přehledem udrží padesát kilogramů,“ přibližuje Tomáš Veselý, ředitel firmy Vexta, s tím, že takové stěny nemají žádný problém unést v interiéru závěsný nábytek nebo těžké police s knihami.

Důvodem vzniku plísní zpravidla nebývá samotný druh materiálu, ale například chyba v konstrukčním řešení, nedostatečná hydroizolace či nedostatečné větrání. Začít plesnivět může dům postavený z cihel i dřevostavba. Z hlediska prevence vzniku plísní se u dřevostaveb neliší od zděných domů. Základem je správně větrat.

Luxusní domy slavných. Tady by karanténa snad ani nevadila.