Hlavní obsah

Jídlo všude, ale spokojené dítě. BLW má mnoho příznivců

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Reklama

Stravování dětí je jedním z důležitých aspektů vývoje. Zatímco většina rodičů volí po plném kojení cestu příkrmů podávaných lžičkou, existují i ti, kteří dávají potomkům větší volnost ve výběru jídla i způsobu stolování. Řídí se totiž takzvanou metodou BLW. O co jde?

Článek

Dítě, které sedí na židličce a část jídla před sebou žužlá a část rozpatlává po okolí, je noční můra většiny matek. V některých domácnostech jde ovšem o každodenní podívanou a praktickou ukázku metody BLW, což znamená baby-led weaning a do češtiny se nejčastěji překládá jako odstavení vedené dítětem.

S BLW se obvykle začíná ve chvíli, kdy nastane čas příkrmů. Známý postup je, že rodič dítěti vybere příkrm a nakrmí ho lžičkou. A jak se to dělá metodou BLW?

Nemixujte. Dítě si vybere samo

U BLW je větší zodpovědnost na straně dítěte. Rodič mu předvybere věku odpovídající potraviny, tedy například různé druhy zeleniny, kaši, maso, brambory, uvaří je, ale nemixuje, pouze nakrájí na kostičky nebo proužky, aby se s nimi lépe manipulovalo. Dá je před malého strávníka na talířek a nechá ho, aby si sám vybral, na co má chuť. Postupně je vhodné vkládat děcku do ruky lžičku, třeba když se podává kaše, a později i příbor.

Kdy s BLW začít a pro koho se hodí

Věk, kdy s tímto stravováním začít, je velmi individuální, nejdříve však od šestého měsíce. „Dítě musí kontrolovat pohyby hlavičkou, sedět s oporou v židličce a být schopno pinzetového úchopu mezi palcem a ukazovákem a dát si kousky potravy do pusinky. Některá miminka ovšem sedí třeba až kolem devátého měsíce. Proto apeluji, aby rodiče opravdu počkali na pravý čas,“ říká dětská lékařka Tereza Filová, autorka blogu Léčím děti.

Novinka není pro každého

Lékařka nedoporučuje BLW zavádět u předčasně narozených dětí, dětí s opožděným psychomotorickým vývojem nebo s nervosvalovým onemocněním. A stejně jako není metoda ideální pro každého kojence, nemusí vyhovovat ani dospělým. „BLW není vhodné pro všechny rodiče, neboť někteří chtějí mít přesný přehled o tom, co potomek sní, nebo jim více vyhovuje krmení lžičkou,“ vysvětluje propagátorka metody Dita Vlčková z blogu Jídlo do tlapky.

Foto: Lithiumphoto, Shutterstock.com

Nechte kojence, ať si sám vybere, na co má chuťFoto: Lithiumphoto, Shutterstock.com

Mléko zůstává základem stravy

Mají-li rodiče zájem metodu zkoušet, je podle lékařky nutné hlídat, aby dítě dobře prospívalo s ohledem na váhu i výšku. Zpočátku totiž nelze čekat, že se malý strávník tímto způsobem skutečně plnohodnotně nají. Jedná se spíš o způsob, jak začít s příkrmy v trochu jiné formě: dítě poznává nové chutě, textury a tvary.

„U BLW platí stejně jako u příkrmů, že jsou na začátku pouze doplňkem ke kojení nebo umělé výživě. Základ by mělo stále tvořit mléko, ze kterého dítě získává důležité živiny, a to alespoň do jednoho roku,“ uvádí Dita Vlčková.

Výhody metody BLW

Zastánci metody tvrdí, že děti si tak vytvářejí zdravý vztah k jídlu, naučí se rychleji žvýkat, buduje se jejich sebedůvěra a samostatnost, učí se koordinovat pohyby, stravovat se bez nucení a rodina může jíst společně.

„Dle některých průzkumů se děti díky této metodě později stravují uvědoměleji a zdravěji. Tedy pokud se jim doma dostane adekvátního příkladu. Pokrmy pro dítě se nesmějí solit a do jednoho roku nepřidávat ani med,“ varuje lékařka. Jako pozitivum vnímá i to, že dospělí dítě lžičkou zbytečně nepřekrmují – je to časté a je to základ pro budoucí obezitu.

Na co dát pozor

Metoda má samozřejmě i negativa. Čas u stolu se může hodně protáhnout a ne každý rodič na to má trpělivost a chce po každém jídle mýt nejen dítě, ale také polovinu kuchyně. A existují i obavy z udušení.

„Dítě by nikdy nemělo jíst vleže na zádech či v autosedačce nebo bez dozoru, protože by mohlo dojít k vdechnutí potravy a následnému dušení. Rodiče proto musejí dbát na to, aby sedělo ve vzpřímené poloze a mohl tak eventuálně zafungovat vypuzovací reflex,“ upozorňuje lékařka.

Kousky potravy také musejí být vhodné velikosti a konzistence. Například oříšky, hrášek nebo kukuřice v celku jsou zpočátku zcela nevhodné: dítě je může velice snadno vdechnout!

Reklama

Načítám