Hlavní obsah

Největší stereotypy o mužích: Opravdu myslí jen na to a jsou necitliví?

Foto: My Ocean Production, Shutterstock.com

Myslíte si, že o svém partnerovi víte úplně všechno? Možná, že to tak docela není pravda. Proč jsou pro něj vaše kila navíc utěšující spásou, když je na dně, a jak to má s vaším vztahem? Vztahy stále podléhají mýtům, takže tahle tajemství by se měla tesat do kamene!

Článek

Dělají vás šťastnou i smutnou, naplněnou i prázdnou. O mužích se říká, že je to s nimi těžké, ale bez nich ještě těžší. Ostatně jinak to není ani s námi, ženami. Co byste o nich rozhodně měla vědět? Počítejte do pěti a společně s námi vyvraťte tyhle mýty!

1. Tíhnou pouze k hubeným modelkám

Držíte dietu, protože si myslíte, že by vám partner kila navíc vyčetl? Zajímavostí je, že jemu nějaké ty bochánky nevadí. Podle americké antropoložky Helen Fisher vystresovaní muži v tenzi upřednostňují kyprost. Podle vědkyně zřejmě hraje roli fakt, že kdysi dávno bylo v kritickém období hladu praktičtější mít „prostorově výraznější“ ženu, která byla odolnější a plodnější, neboť za zvýšeným ukládání tukových zásob (zejména v oblasti břicha a stehen) stojí estrogenová dominance. Zmíněná antropoložka tak uvádí, že muži stále nevědomky poslouchají vzkazy uložené ve své DNA.

2. Lásku vyjadřují slovy

Většinu lidí v partnerství někdy trápí, zda ho protějšek miluje. Děláte si starosti s tím, že to od své polovičky neslyšíte nahlas? Nebo dostatečně často? To ale neznamená, že jeho city k vám zeslabují. Mnoho mužů dává své pocity najevo činy, třeba tím, že sami uklidí celý byt, připraví vám večeři a zajedou s autem do servisu. Zde hraje roli určitě fakt, že ještě donedávna se ve společnosti mezi muže a emoce rovnítko nedávalo. Naštěstí se časy mění, americký expert na neverbální komunikaci a psycholog John Gottman ovšem radí všímat si řeči těla. Mezi projevy „miluji tě“ patří nestrojené úsměvy, oční kontakt a láskyplné dotyky, třeba objetí nebo pohlazení po vlasech. Dělá-li tohle váš protějšek, už se ho na nic nemusíte ptát, pochopte, že se takto vyjadřuje.

3. Vztahy neberou vážně

Muži jsou chladní, citově i emočně neohrabaní, a když odchází ze vztahu, slaví. Ale no tak! Vědci z britské Lancasterské univerzity prokázali opak, a to díky online dotazníku, do kterého se zapojilo přes 184 tisíc lidí z různých koutů světa. Když se obou pohlaví ptali, co účastníky ve vztazích trápí nejvíc, ukázalo se, že o zlomeném srdci a o emoční bolesti za dobu trvání partnerství a v době po rozchodu mluví muži častěji než ženy. Z toho vyplývá, že pánové závazky rozhodně neberou na lehkou váhu a víc než kdy dřív bojují o uspokojení svých citových potřeb.

Mezi další důkazy tohoto tvrzení patří analýza americké výzkumné a zájmové skupiny Pew Research Center. Věřte, nebo ne, ale mezi dříve ženatými muži (těmi, kteří byli někdy rozvedení nebo ovdovělí), se 64 % žení znovu. Ve srovnání s 52 % dříve vdaných žen. Jedním z možných vysvětlení je, že prapůvodní obyvatelky Venuše mají menší zájem o nová manželství.

Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com

Že muži nemají city? Tomu už snad nikdo nevěří

4. Nejsou romantičtí

Data ze Státní univerzity Ohio, které se objevily v odborném časopise Journal of Sex Research, prozradila, že muži na sex myslí v průměru asi 18x za den. Mohlo by se tak zdát, že sex je pro ně prioritou číslo jedna, přičemž romantikou vedoucí k pohlavním spojení pohrdají. Pravdu? Již zmíněná antropoložka Helen Fisher tvrdí, že muži jsou často naopak romantičtější než ženy. Prý podvědomě cítí, že skrz milé chování dosáhnou svých cílů. Polibky, večeře při svíčkách a sladké švitoření jsou tak pro ně denním chlebem!

5. Malé děti potřebují hlavně matku 

Zapojení otců do výchovy svých dětí a vliv na vývoj a zdraví se stalo předmětem několik výzkumů, třeba toho s názvem Fragile Families and Child Wellbeing Study. Otcové z 21. století se více zapojují do péče o své děti a rodičovství považují za ústřední prvek své identity. Vědci apelují, že role otce uplatňovaná hned od narození dítěte je pro potomky prospěšná hned v několika ohledech, včetně snížení rizika obezity a astmatu a zlepšení duševního zdraví a kognitivních funkcí. Tedy aspoň tak to vyplývá ze zjištění vědců americké univerzity Johnse Hopkinse. Pochybujete o tom, že potřebují uznání a v rodině mají své místo?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek