Hlavní obsah

Pozor na usínání u televize, zvyšuje se tím riziko cukrovky a zatěžujete srdce

Foto: Stokkete, Shutterstock.com

Foto: Stokkete, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Patříte k lidem, kteří pravidelně usínají u televize nebo notebooku ještě dříve, než stihnou zatáhnout žaluzie, rolety nebo závěsy? Pak si koledujete o průšvih. Takový spánek totiž může přinést celou řadu neblahých zdravotních důsledků.

Článek

Chcete se vyhnout onemocnění srdce a chránit se před cukrovkou? Tak před spaním vypněte veškerou elektroniku, zatáhněte závěsy a zhasněte světla. Výsledky nedávné studie vědců z Feinbergovy lékařské fakulty v Chicagu naznačují, že už pouhá jedna noc strávená spánkem v mírně osvětlené místnosti může narušit regulaci glukózy a kardiovaskulárního systému, což jsou rizikové faktory pro onemocnění srdce, cukrovku 2. typumetabolický syndrom.

Nespíte-li totiž ve tmě, je narušeno uvolňování hormonu melatoninu, který ovlivňuje biologické rytmy a umožňuje, aby organismus ve spánku regeneroval. To je důvod, proč rizikem výše zmíněných problémů trpí zejména lidé pracující v noci: jejich tělo neodpočívá, jak by potřebovalo. 

Světlo v noci škodí srdci

V rámci studie výzkumníci zjišťovali, jak spánek během jedné noci ovlivní osvětlení o intenzitě 100 luxů (střední) ve srovnání se třemi luxy (tlumené). A ukázalo se, že už světlo střední intenzity vycházející z televize, notebooku nebo pouličního osvětlení neumožní tělu pořádně relaxovat.

Působení světla totiž aktivuje sympatický nervový systém a ten přiměje srdce, aby pracovalo naplno a udrželo člověka v bdělosti nutné pro výkon denních záležitostí. A takto reaguje organismus na světlo nejen v denních hodinách, ale i v noci během spánku.

Jinými slovy: tělesné reakce regulují sympatický a parasympatický nervový systém – první vládne ve dne, druhý v noci. Pokud ale nespíte ve tmě, ve vedení zůstane sympatikus. Organismus si neodpočine, nenastane regenerace, srdeční tep je zvýšený a mimo jiné tak roste riziko srdečního selhání.

Foto: Yuliya Alekseeva, Shutterstock.com

Před spaním omezte veškeré zdroje světla. Stačí jen krátké působení nepříliš silného osvětlení k tomu, aby se organismus přepnul do bdělého móduFoto: Yuliya Alekseeva, Shutterstock.com

Hrozí cukrovka a obezita

Lékaři dále zjistili, že hned ráno poté, co pokusné osoby strávily noc ve spoře osvětlené místnosti, u nich došlo k inzulinové rezistenci, což je závažný stav, který souvisí s metabolickým syndromem a obezitou a často vede k cukrovce 2. typu. Po jídle buňky přestávaly reagovat na inzulin, důsledkem čehož nemohly využívat glukózu z krve jako zdroj energie. Spánek při světle tedy narušuje regulaci glukózy a časem může vést k nástupu diabetu.

K tomu přispívá i stres, který vzniká při spánku v nevhodných podmínkách. „Stres provokuje zvýšenou tvorbu stresových hormonů, které se rovněž podílejí na zvýšení hladiny cukru v krvi a vzniku odolnosti na inzulin,“ vysvětluje profesorka Hana Matějovská Kubešová z LF MU v Brně.

Mozek nefunguje správně

Lidé si samozřejmě těchto důsledků spánku ve světle vědomi nejsou, jejich mozek ovšem ano. Nedostatek kvalitního odpočinku vede k roztěkanosti, roztržitosti a k oslabování kognitivních funkcí: mozek člověka spícího v osvětlené místnosti totiž funguje jako mozek toho, kdo trpí spánkovou poruchou. V obou případech nedochází k potřebné regeneraci, již má kvalitní spánek zaručovat.

Foto: Leszek Glasner, Shutterstock.com

Když spát, tak ve tmě: jedině tak si tělo i mozek opravdu odpočinouFoto: Leszek Glasner, Shutterstock.com

Jak chránit mozek i srdce během spánku

Abyste se uchránili před výše uvedenými následky spánku v nevhodných podmínkách, je nutné maximálně omezit vystavení očí (jimi proniká světlo do mozku) světlu během noci. Umožňují to zatemňovací závěsy či třeba maska na spaní.

Pokud v úplné tmě neusnete, zvolte tlumené osvětlení a umístěte ho co nejblíže podlaze, tedy tak, aby vás co nejméně ozařovalo. Nejvhodnější je světlo jantarové, červené nebo oranžové, které mozek stimuluje nejméně.

„Z hlediska světelných podmínek je důležitý především kontrast. Zatímco ráno byste se měli co nejvíce vystavovat jasnému dennímu světlu, protože organismus v té době seřizuje vnitřní hodiny na celých následujících 24 hodin, večer byste se ho měli naopak vyvarovat,“ vysvětluje Jitka Bušková, neuroložka zabývající se v NÚDZ spánkovou medicínou.

Reklama

Související témata:

Načítám