Rajčata zaštipujte a hnojte. Budou zdravá a šťavnatá

Utrhnout si červené, sladké a šťavnaté rajče přímo z keříčku je za odměnu. Abyste si na rajských jablíčkách opravdu pochutnali, právě teď je čas věnovat jim správnou péči. Zaštipujte, zalévejte, hnojte a chraňte před plísněmi. Poradíme vám, jak na to.

Vyštipování se týká tyčkových rajčat, keříčková se nechávají růst bez zásahu. Na první pohled se odstraňování výhonů může zdát náročné, ale stačí trocha praxe. Proč se to dělá? Rajčata by dávala energii do listů, nikoli do plodů.  Když se na tyčková rajčata podíváte, tak v úžlabí listu vyrůstá takzvaný zálistek – ten opatrně vylomte nebo vyštípněte prsty.

Abyste urychlili nasazování plodů a dozrávání rajčat, můžete rostlinu zaštípnout nad pátým až šestým květenstvím, aby už nerostla dále do výšky. V teplejších oblastech to může být až za sedmým nebo osmým květenstvím. Plody, které rostlina nasadila, tak rychleji dozrají, protože nebude plýtvat energií na další a další květy. Můžete také odříznout nadbytečné listy, aby slunce mohlo k plodům.

Vyštípnuté lístky nevyhazujte! Vyrobte z nich přírodní postřik proti mšicím.

Aby byla rajčata šťavnatá a svěží, potřebují vodu. Rostliny zalévejte nejlépe ráno nebo večer, kdy už nepraží slunce a voda se neodpařuje. Rozhodně se vyvarujte zalévání kolem poledne nebo brzy odpoledne, rostliny by dostaly teplotní šok.

Pro zálivku je nejlepší dešťová voda nebo voda odstátá, napuštěná do sudů nebo konví. Stát by v nich měla alespoň den. V červenci rajčata zalévejte nejlépe denně, nic nezkazíte, když každé rostlině dopřejete půl kropáče. Vodu lijte vždy přímo ke kořenům, nikdy ne na listy, protože by mohly chytnout plíseň bramborovou – ta napadá jak listy, tak plody, které pak mají hnědé skvrny.

Když bude úroda bohatá, udělejte si zavařené domácí lečo na zimu.

Rajčata ocení, když jim u kořenů takzvaně nastelete. To znamená, že k nim přihrnete zeminu nebo ještě lépe kompost. Nastýlka ochrání kořeny a kompost dodá rostlině živiny. Přihnojovat můžete rajčata také mletou rohovinou, která obsahuje vysoký podíl důležitých živin, zejména dusíku. Pořídit si lze i minerální hnojiva, která obsahují důležitý dusík, fosfor nebo draslík. Tyto živiny nejen podporují růst, ale pomáhají rostlinám, aby byly odolné vůči chorobám a plísním.

Jak udělat přírodní hnojivo z kopřiv či slepičince?

Rajčata může napadnou plíseň bramborová (plíseň rajčete), což se projevuje nahnědlými skvrnami na listech i plodech – řešením je pak většinou už jen postřik. Prevencí je vysazení afrikánů ke každé rostlině, protože tyto květiny v sobě mají látky, jež rajčatům pomáhají plísni odolat.

Když už se plíseň objeví, odstraňte napadené plody s hnědými skvrnami. Rostlinu pak postříkejte buď ryze chemickým postřikem, nebo postřikem s vysokým podílem šalvěje, který je na trhu k dostání. Výhodou je, že se hodí pro ekologické pěstování a plody je možné ihned po postřiku jíst.

Jako prevence před plísní funguje česnekový výluh.

Nezapomeňte, že o sklizni rajčat rozhoduje také počasí. Pokud je červenec bohatý na slunce, plody dozrávají rychle, deštivé dny jim naopak příliš nepřejí. I z nedozrálých rajčat lze ale kouzlit: třeba z nich uvařit marmeládu či čatní. Co s nedozrálými zelenými rajčaty?

Zkuste vynikající obrácený slaný rajčatový koláč z listového těsta. Jen se po něm zapráší!