Článek
Co máte jíst, abyste neměli hlad, ale ani nepřibírali, aby vaše tělo mělo všechno, co ke svému zdravému provozu potřebuje? Pokud očekáváte přesný seznam potravin, které si rozhodně máte odepřít, a těch, kterých naopak jíst hodně, budete asi zklamaní. Vypadá to, že úvahy o potravinách a jejich dopadu na zdraví se ubírají jiným směrem.
Co jsou skutečné potraviny
Všechno se mění, stejně jako například přístup k jídlu a tomu, co byste měli jíst. Od striktního dělení na zdravé a nezdravé se přístup odborníků přesunul spíš k rozdělování na potraviny, které jsou pro vás v danou chvíli vhodnější a které byste si měli dát jen občas. Místo zdravé můžete zaznamenat pojem „skutečné potraviny“. „Jde o potraviny základní a minimálně průmyslově zpracované. Těmi základními mohou být rostlinné, které vyrostly z kvalitní půdy, a ty živočišného původu, které pocházejí ze zvířat, se kterými se dobře zacházelo a která si živila tím, co jim přísluší, protože kvalita živočišných produktů záleží na kvalitní stravě. I tuky ze šťastné kačeny mohou mít lepší složení a být zdraví prospěšnější než tuky z nešťastného lososa,“ říká Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu.
Mezi skutečné potraviny patří i ty, které prošly minimální průmyslovou úpravou. „Například máslo, které vzniká pouhým stlučením mléka. Je to jednoduché a můžete si ho vyrobit i doma. Margarín si ale doma nikdo neutluče, tak není třeba ho konzumovat.“
Právě způsob výroby by mohl být kritériem výběru vhodných potravin. Například jogurt. Ten lze získat pouhou fermentací mléka, nebo si naopak pořídit takový, který prošel mnoha dalšími procesy, při kterých byl zbaven tuku, pak oslazen, doplněn látkou na zahuštění…
Pěkně to shrnula Karolína Four, známá food blogerka, autorka knížek o jídle, ale také inženýrka v oboru výživy a kvality potravin, která v jednom ze svých příspěvků na Instagramu vyzvala k tomu, abyste pojem zdravé a nezdravé jídlo vyměnili za jídlo, které si můžete dát každý den, a to, které si můžete dopřát jen někdy.
Čím méně jsou potraviny průmyslově zpracované, tím lépeFoto: Goskova Tatiana, Shutterstock.com
Jídelníček podle genů
Novým trendem je sestavování jídelníčku na míru každému z nás. Nejen podle toho, jak a kde žijete, jak často a intenzivně se pohybujete, ale i podle genetiky. „Přijímaná strava má v každém těle odlišné účinky v závislosti na tom, co jsme od rodičů dostali do vínku. Můžete mít genetické predispozice k nedostatku vitamínů, minerálů a dalších pro tělo důležitých látek. Konzumace například omega-3 mastných kyselin má různý vliv na snížení hladiny krevního cukru, dokonce můžete mít predispozice k alergii či intoleranci. Je důležité vědět, jak naše tělo funguje, které látky jsou pro něj nejprospěšnější – či mu mohou naopak škodit,“ vysvětluje Barbora Procházková, genetička společnosti Chromozoom. Vypadá to tedy, že výběr vhodných a méně vhodných potravin bude v budoucnu postaven hlavně na poznání toho, co nám daly do vínku naši předci.
Jídelníček podle peněženky
Jídelníčky, které nám budou sestavovat genetici, jsou zatím hudba budoucnosti (i když ne moc vzdálená). Reálně máme jiný problém. Do skladby jídelníčku českých domácností promlouvá hlavně finanční situace. Hodně lidí se při nákupu potravin řídí výhradně cenou a do košíku vkládají jen to, co je nejlevnější, aniž by se zajímali o složení. V situaci, kdy se ceny potravin zvedly plošně víc než o pětinu se ani nelze divit - podle průzkumu FOOD Edenred se šidí na jídle 6 z 10 lidí. Pro více než čtvrtinu Čechů znamenají vyšší ceny potravin výrazný zásah do jejich stravovacích návyků a přiznávají, že si nemohou dovolit stejnou kvalitu jídel, jako předtím.
Cena potravin by ale nemusela být důvodem, proč jíst nezdravě. „Vyvážený jídelníček s dostatkem všech živin se dá poskládat i z potravin, které nestojí závratné sumy. Jako příklad si můžeme uvést třeba obyčejnou čočku. V populaci však stále přetrvává představa, že co je zdravé, to je drahé. Lidé se pak uchylují k nákupu průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem soli, tuku a cukru, které by mohly být v tomto kontextu uvažování levnější,“ komentuje Martin Krobot, předseda České asociace nutričních terapeutů.
