Sedmá nemoc: Syndrom ruka-noha-ústa je vysoce nakažlivý. Příznakem jsou zarudlé dlaně a chodidla

Sedmá nemoc se u nás rozšířila až v 90. letech 20. století. Do té doby končilo číslování dětských nemocí šestkou. Jde tedy o další dětské onemocnění, pro které je typická vyrážka. Objevuje se na dlaních a ploskách nohou, často i kolem úst.

Ze začátku si sedmou nemoc můžete snadno splést se spálou, planými neštovicemi či pásovým oparem. Příznaky mohou nejdřív připomínat i běžné nachlazení. Nejprve se objeví zvýšená teplota kolem 38 °C a bolest v krku. Pak přichází nechutenství, nevolnost či průjem.

Oproti viróze se přidá zarudlá vyrážka na dlaních, ploskách chodidel a v okolí úst, někdy také v oblasti třísel, hýždí a paží. Vyrážku pak provázejí puchýřky o velikosti 3 až 7 mm, které postupně vysychají a mohou svědit. Velmi nepříjemné jsou pro děti puchýřky na sliznici v ústech a na jazyku. Mění se v bolestivé vřídky podobné aftům a znesnadňují polykání. Děti pak nechtějí jíst a někdy ani pít. K aftům se může připojit také horečka a dítě může být apatické. Všechno jsou to ale přechodné příznaky, které po několika dnech odezní.

U sedmé nemoci je dobré myslet na to, že příznaky v podobě teploty, vyrážky či aftů samy po několika dnech odezní. Můžete ale snižovat teplotu, zmírnit svědivost vyrážky a léčit afty. Důležitý je klidový režim, dostatečný příjem tekutin a vitaminů (hlavně B a C). Z léků je vhodný paracetamol a ibuprofen na snížení bolesti, dále pak antihistaminika, která jsou volně prodejná v lékárně. Antihistaminika se používají k úlevě od příznaků alergie a zmírní svědění vyrážky. Vhodný je také tekutý pudr nebo zinková mast. Co se týče léčby aftů, můžete se zaměřit na prověřené odvary z bylinek, nejlépe z heřmánku a šalvěje, nebo na antiseptické přípravky.

Sedmá nemoc je velmi infekční. Nejvíc se šíří v letních a podzimních měsících. Protože se přenáší kapénkově, šíří se v dětských kolektivech opravdu rychle. Dítě se může také nakazit kontaktem s vyrážkou nemocného nebo i s hračkami a jinými kontaminovanými předměty. Děti si sedmou nemoc většinou přinesou ze školky a z kroužků. Inkubační doba nemoci je 3 až 6 dní. Nejvíce nakažlivá je v období výsevu puchýřků.

Původcem onemocnění jsou enteroviry, proto je také sedmá nemoc vysoce nakažlivá. Nejčastěji trápí kojence a děti do 5 let. Nemoc se ale nevyhýbá ani dospělým. Kvůli vysoké nakažlivosti bývají často společně nemocní sourozenci, případně i rodiče. Průběh je ale mírný a nemoc do 10 dní odezní. Komplikace se vyskytují vzácně.

Děti sedmou nemoc obvykle dobře zvládají. V některých případech ale může dojít např. k odloučení nehtů, případně k pozůstatkům ve formě drobných jizev. Výjimečně se mohou objevit komplikace ve formě zápalu plic, zánětu mozkových blan nebo zánětu srdečního svalu.

Průběh nemoci u dospělých bývá stejný jako u dětí. Může se ale stát, že se příznaky projeví intenzivněji, proto by se dospělí měli v případě komplikací obrátit na lékaře. Stejně jako některé další ze sedmi dětských nemocí je i ta sedmá riziková pro těhotné ženy. Během prvního trimestru totiž může poškodit plod. Je proto potřeba se na začátku těhotenství chovat obezřetněji a v případě podezření na onemocnění kontaktovat lékaře.

Nejúčinnější prevencí je hygiena rukou a dezinfekce kontaminovaných předmětů. Očkování neexistuje. Tělo si ovšem vytváří protilátky proti kmenu, který nemoc vyvolal. Sedmá nemoc se tak v různých variantách může vrátit i několikrát za život. Nejčastěji se tak děje u pacientů s oslabenou imunitou.

Čechům chybí vitamin D. Přitom zlepšuje šanci na vyléčení a působí i preventivně, nejen při covidu

Článek vznikl v odborné spolupráci s MUDr. Ilonou Hülleovou, předsedkyní Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

Víte, co jsou petechie, kdy se objevují a kdy si dát pozor?