Článek
Hlíva ústřičná je populární houbou nejen díky chuti, ale také pro své účinky na zdraví. Je skvělým zdrojem betaglukanů (druh polysacharidu), které blahodárně působí na lidský imunitní systém. Obsahuje také nezanedbatelné množství vitamínů C, K, D, železa, zinku, sodíku nebo selenu. Přispívá ke zdraví cév, srdce a podporuje vyváženost cholestrelo v krvi. Ne nadarmo se jí říká ‚‚elixír věčného mládí’’.
Pěstování
Podobně jako třeba žampiony je možné pěstovat hlívu ústřičnou i v domácích podmínkách. Základem je mít buď pytel s připraveným substrátem, zakoupené podhoubí nebo houbovou zahrádku. Ty dejte na zastíněné místo s teplotou kolem 20 až 25 °C a vlhkostí vzduchu kolem 90 % a udržujte vlhkost. Během 1 až 2 měsíců dojde k prorůstání mycelií a pak se pomalu objeví první plodnice.
Co uvařit z hlívy ústřičné
Velkou výhodou je, že je tato zázračná houba jednoduchá na přípravu. Může se přidávat do gulášů, omáček, polévek, hodí se k bramborám, těstovinám i rýži. Dá se vařit, zapékat a v létě ji můžete přidat na gril. Skvěle chutná hlíva na paprice, výborná je smetanová omáčka s hlívou, hlívové "škvarky" nebo maďarská tarhoňa s kuřetem a hlívou
Je také vhodnou surovinou do rostlinných receptů, vyzkoušejte třeba veganskou dršťkovku s hlívou nebo vegetariánské těstoviny s hlívou.
S čím je možné ji zaměnit
Při sbírání v lese může dojít k její záměně s jinými houbami z čeledi hlívovitých jako je hlíva plicní, hlíva dubová a hlíva miskovitá, které jsou však všechny jedlé. Naštěstí hlívě ústřičné není vzhledově podobná žádná jedovatá houba.
Která hlíva je jedovatá
Pozor je nutné si dát na hlívu olivovou, která je rozpoznatelná podle klobouků výrazně oranžové barvy. Obsahuje v sobě jedovaté látky, které vyvolávají křeče, zvracení a další zažívací obtíže. Většinou se vyskytuje na listnatých stromech, především dubech.
