Jedno jídlo denně: Je populární dieta OMAD bezpečná?

Abyste zhubli, musíte vytvořit kalorický deficit, který tělo donutí zbavit se tukových zásob. Toho lze docílit mnoha způsoby a jedním z nich je i dieta OMAD, což je způsob stravování, který káže jíst jen jedno jídlo denně, a je přitom na vás, zda to bude snídaně, oběd, nebo večeře. Důležité je, aby jedna porce obsahovala zhruba 1 200 kilokalorií, což je obecně vzato minimum, které dospělé tělo potřebuje pro běžné fungování. Takový přístup má jisté výhody, ale podle mnoha odborníků nad nimi převažují rizika.

Protože lze OMAD považovat za jistou formu půstu, souvisejí s ní i některé benefity s půsty spojované, tedy úbytek hmotnosti a potenciál snížit v krvi hladinu tuků, cukru i prozánětlivých cytokinů.

Je to ovšem individuální a omezení energetického příjmu na jedno jídlo denně může způsobit pravý opak a vést ke zvýšení cholesterolu, krevního tlaku, hladiny cukru i ghrelinu, hormonu stimulujícího chuť k jídlu. Zvyšuje se také pravděpodobnost vzniku hypoglykemie, zejména pokud trpíte cukrovkou druhého typu. Může se objevit i nevolnost, závrať, podrážděnost, únava nebo zácpa.

„Mezi další rizika patří možné zpomalení bazálního metabolismu, takže i když v počátku dojde k rychlému hmotnostnímu úbytku, tak se posléze hubnutí může zastavit a může pak být těžší váhový úbytek udržet,“ rozvádí lékařka Marie Skalská, zakladatelka Pro Fit Institutu.

Znáte 5 kroků, jak rozhýbat líný metabolismus?

Ze všech výše zmíněných důvodů se OMAD nehodí pro těhotné a kojící ženy, děti, dospívající a pro diabetiky. Ideální není ani pro jedince, kteří řeší nějaké stravovací omezení a je pro ně těžké sestavit vyvážený jídelníček i za běžných podmínek – např. vegani, celiaci nebo lidé s laktózovou intolerancí. „Takto dlouhé intervaly mezi jídly rozhodně nejsou vhodné ani pro ty, kdo s jídlem užívají léky, a pro osoby s poruchami příjmu potravy nebo i po vyléčené anorexii či bulimii,“ upozorňuje Marie Skalská.

Pro mnoho lidí je navíc extrémně obtížné udržet zvyklost jíst jen jednou denně – může to vést k neuspořádaným stravovacím způsobům a také to ovlivňuje společenský život. „Přerušované půsty nebo stravovací režimy typu OMAD mohou být zdraví prospěšné. Nicméně pro běžného pracujícího člověka, který má řadu povinností a hektický životní styl, jsou spíše rizikem,“ potvrzuje biochemička a odbornice na výživu Michaela Bebová.

Nehubnete? Možná za to mohou vaši blízcí!

Jak už bylo řečeno, jediné denní jídlo při OMAD by mělo mít 1 200 kilokalorií, což je porce běžná pro redukční jídelníček. Ovšem ani zdaleka nezáleží jen na množství energie. Důležité je také jídlo poskládat tak, aby obsahovalo všechny živiny, které právě vaše tělo potřebuje. Riziko přitom představuje hlad: je-li člověk po celodenním půstu vyhladovělý, mívá sklon dávat přednost tučným a sladkým jídlům, která rychle zasytí, ale bývají chudá na vitaminy, vlákninu, bílkoviny a další nezbytné živiny.

Když jíte několikrát denně, pak vás občasné zahřešení určitě „nezabije“, jestliže však konzumujete jediné jídlo a preferujete přitom potraviny výše zmíněného typu, může to s tělem nepěkně zamávat a v dlouhodobém horizontu nepříznivě ovlivnit zdraví.

Pro odlehčení a očistu není OMAD pro někoho špatný nápad, ovšem musí být dodrženo správné množství živin. Podle oslovených odbornic však srovnatelné výsledky přináší pravidelné stravování víckrát denně a vyvážený jídelníček plný čerstvých a „skutečných“ potravin, jako je ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, oříšky a semínka. Když se nebudete přejídat a každý den budete věnovat půl hodiny až hodinu nějaké pohybové aktivitě, rozhodně se nemusíte bát, že nezhubnete. Nicméně stravovací preference jsou individuální, a pokud jste zdraví a dieta OMAD vám vyhovuje, není důvod, proč byste ji nemohli na čas zařadit.

Levná dieta: Jak zdravě zhubnout a ušetřit?