Levné jídlo není ostuda! Cena potravin často klame víc, než si myslíte. Dražší neznamená lepší

Představa, že levné jídlo je pouhý kompromis, je hluboce zakořeněná. Přemýšlení nad tím, jak jíst úsporně a zároveň kvalitně, představuje pro všechny, kdo se snaží zhubnout, skvělý výchozí bod. Postoj ke stravování a jeho plánování jsou totiž stejně důležité jako jídlo samotné.

Vztah k jídlu je také jedním ze základních pilířů kurzů zdravého hubnutí organizace STOB. „V těchto programech řešíme nejen to, co lidé jedí, ale také myšlenky a emoce, které vedou zejména k jídlu navíc oproti plánu,“ říká psycholožka Iva Málková, zakladatelka organizace STOB.

Také považujete farmářské či bio potraviny automaticky za hodnotnější? „Tento jev se v psychologii nazývá cenový halo efekt: cena ovlivňuje vnímání kvality ještě před tím, než potravinu vůbec ochutnáte nebo prozkoumáte její složení,“ vysvětluje Iva Málková. A upozorňuje, že „obyčejná“ čočka nebo mrkev z běžného obchodu přitom může mít stejnou nebo i vyšší nutriční hodnotu než podstatně dražší alternativa v atraktivním obalu.

Nakupovat potraviny levně, či snad dokonce ve slevách a akcích, mnoha lidem připadá zahanbující, cítí se kvůli tomu provinile. Tento pocit viny pak vede k tomu, že buď nakupují zbytečně draze, nebo naopak rezignují a rovnou sáhnou po levném a zcela nezdravém polotovaru. Jenže prostor mezi těmito dvěma extrémy nabízí daleko širší škálu možností: luštěniny, vejce, sezonní zeleninu, celozrnné obiloviny nebo třeba mražené ryby.

Jedním z hlavních nepřátel racionálního stravování je pak takzvané emoční nakupování, kdy ve stresu sáhnete po výrobcích, které slibují okamžitou úlevu. Pokud se to týká potravin, pak to většinou bývají ty ultrazpracované, sladké a tučné. A ty jsou o dost dražší než základní suroviny, z nichž lze doma připravit jednoduché a nutričně vyvážené jídlo. „Jídlo nakupované pod vlivem emocí vás finančně i zdravotně stojí víc,“ upozorňuje psycholožka.

Ve snaze o vyvážený jídelníček je proto nezbytné plánovat. Když si připravíte jídlo na několik dní dopředu, nemusíte pak nad ním zbytečně přemýšlet ani bojovat s náhlým hladem či únavou, který vás dožene k tomu, že ve slabé chvilce sáhnete po pizze ze stánku nebo hranolkách z fastfoodu.

Plánováním jídelníčku předejdete emočnímu nakupování i plýtvání jídlem. Právě vyhozené jídlo je totiž to nejdražší. Možná vás překvapí, že průměrná česká domácnost ročně vyhodí jídlo za několik tisíc korun. Děje se tak právě v důsledku emocí a stresu, impulzivního nakupování „výhodných“ velkých balení, která však nestihnete spotřebovat.

Medvědí službu zdravému přístupu k jídlu bohužel prokazuje i popularita sociálních sítí, kde se influenceři předhánějí v pestrosti a barevnosti připravovaných jídel. „Všichni jedí superpotraviny, připravují smoothie z třiceti ingrediencí a avokádové toasty ozdobené jedlými květy. A my stojíme u regálu s obyčejným jogurtem a přemýšlíme, jestli děláme dost,“ popisuje Iva Málková běžnou situaci.

„Sociální srovnávání je přirozený lidský mechanismus, který nám v pravěku pomáhal přežít. Dnes nás ale může tiše sabotovat,“ varuje psycholožka. Podle ní je potřeba k jídlu přistupovat podle vlastních možností a životního stylu. Zdravá strava nemusí vypadat jako fotka z Pinterestu, aby byla skutečně zdravá a pro vás ta pravá.

Letní jídelníček: Jak nepřibrat, když vám prázdniny nabourají režim? Držte se těchto pravidel